20. 5. - 8. 6. 2015
ZŠ Jiřího z Poděbrad, Praha 3

Výstava nejlepších výtvarných prací ze soutěže „Vícejazyčnost je bohatství" byla tentokrát na návštěvě v ZŠ Jiřího z Poděbrad. A není to náhoda, že právě si tato škola od nás výstavu zapůjčila.

Fakultní Základní škola již od roku 2006 vyučuje podle vlastního vzdělávacího programu Duhová škola, který mimo jiné nabízí výuku angličtiny od prvního ročníku, od čtvrtého ročníku rozšiřující výuku jazyků a matematiky a široké spektrum volitelných předmětů na druhém stupni. Škola se pravidelně a s úspěchem účastní naší každoroční soutěže „Vícejazyčnost je bohatství". Vloni dokonce, za krásný výkon žáků 6, 7 a 8 třídy, vyhráli výlet do historických interiérů Klementina.

Výstava byla instalovaná do multimediální učebny, kde probíhá výuka cizích jazyků žáků 1. a 2. stupně. K velkému potěšení pedagogů přinesly vítězné i další díla ze soutěže inspiraci pro nové cizojazyčné žáky, ale i radost těm žákům, kteří se soutěže zúčastnili. V přítomnosti výstavy si děti prohlížely a četly Kamarády, dále plnily úkoly a hrály výukové hry z různých čísel časopisu.

Tímto škole Jiřího z Poděbrad velice děkujeme za přijetí naší výstavy a dlouhodobou spolupráci s námi. Osobně zde musíme jmenovat paní Libuši Bahenskou, která si již druhým rokem bere náš časopis i soutěž k srdci.

Následuje krátký popis toho, jak se děti ze ZŠ Jiřího z Poděbrad pod vedením paní učitelky němčiny připravovaly vloni na naši soutěž:

Nejprve jsme si povídali o pohádkách německých autorů a především pohádkách bratří Grimmů.
Jen někteří znali pohádku Brémští muzikanti, proto jsme si ji nejprve připomněli v češtině a až pak shlédli video v němčině a následně četli text v němčině.
Bylo to náročné, neboť moji žáci ještě neumí minulý čas. Zato rozliší sloveso, podstatné jméno a předložky, proto jsme pracovali i vylučovací metodou, když jsme text překládali a hledali vhodnou slovní zásobu pro stručný popis. Žáci při překladu používali NJ-ČJ a ČJ-NJ slovníky a také vyhledávali slova a celá slovní spojení na internetu.
Doma si udělali nejprve náčrt, který mnozí i 2x předělávali. Měli jsme dobré pomocníky, „porotu", žáky 7. a 6. třídy němčiny, kteří obrázky posuzovali.
Žáky jsem „postrkovala" ke správnému překladu tím, že jsem je odkazovala na gramatiku v knize či v sešitě.
Překládali všichni, ale kontrolu prováděli jen tři žáci. Jeden žák se postaral o vnější stránku.

Libuše Bahenská