Společná výstava dvou členů Spolku Zaedno
Jurkovič 2025: ornamentalita ve 21. století
27. 10. – 21. 11. 2025
Krajská knižnica Ľudovíta Štúra
Ľ. Štúra 861/5, 960 82 Zvolen
Výstava představuje tvorbu dvou českých výtvarníků, kteří se při své práci inspirovali významným slovenským designérem a architektem Dušanem Jurkovičem. Tato inspirace vznikla během jejich účasti na uměleckém pobytu ve Slovenské národní galerii ve Zvolenu, který proběhl v červenci 2024.
Výstava je tematicky rozdělena do dvou celků, z nichž každý představuje práce jednoho z autorů.
Sevdalina Kovářová Kostadinova (Sevda) je výtvarnice bulharského původu. Věnuje se především knižní ilustraci a tvorbě vzdělávacích materiálů s prvky kreativního učení.
Maxim Kovář je začínající designér, který studuje průmyslový design na ČVUT v Praze. Věnuje se vlastní tvorbě v oblasti produktového designu a je milovníkem architektury a kulturního dědictví.
Koncepce souboru děl Maxima Kováře ©
Na počátku 20. století navrhoval Dušan Jurkovič velmi zdobné a řemeslně náročné stavby a interiéry. Ve stejné době Adolf Loos vyhlašoval odklon od ornamentalismu a vyzdvihoval hodnotu prázdné, bílé plochy. Tato výstava se snaží oba, dnes již překonané, přístupy skloubit. Je zamyšlením nad tím, jakou roli a funkci má ornament v dnešní době.
Mým odrazovým můstkem byla právě tvorba Dušana Jurkoviče, který se ve své době snažil o totéž – spojit modernistické hodnoty se staletou tradicí.
Vytvořil jsem šest grafických vzorů. Všechny vycházejí z konkrétních prvků Jurkovičova nábytku, kterým jsem dal současný výraz. Snažil jsem se, aby ornamenty nejen odpovídaly současnému vkusu, ale zároveň odkazovaly na dnešní svět. Některé vzory mohou připomínat průmysl, technologické inovace či výjevy z každodenního života.
Tyto prvky jsem různými způsoby rozmnožil a uspořádal, čímž se ze statických ornamentů staly dynamické struktury, které se mohou do nekonečna opakovat a rozvíjet – daleko za hranice formátu. Struktury mají v přírodě i v lidských výtvorech svou funkci a zároveň jsou esteticky zajímavé. Jsou tak kompromisem mezi ornamentem a prázdnou plochou.
Koncepce souboru děl Sevdy Kovářové ©
Pro mě je Jurkovič inspirací – obdivuji jeho tvorbu, která v mých očích představuje nositele kulturních tradic a slovanské identity. Právě proto jsem se rozhodla jeho odkaz výtvarně zpracovat do série svérázných ilustrací v jednom z čísel časopisu Kamarádi v roce 2024. Tento časopis je určen především dětem národnostních menšin a slouží k rozvoji jejich jazykových dovedností. Jurkovičovy ornamenty jsem hravě propojila s pohádkovými příběhy o dracích. Ilustrace se pohybují na pomezí konkrétního a abstraktního, jsou volnou kombinací geometrických tvarů a pohádkových výjevů. Společně s Maxem jsme vytvořili také pracovní list pro děti na téma Jurkovič a jeho tvarosloví.
Po čase jsem se k tématu Jurkoviče znovu vrátila, tentokrát z opačné strany – nechala jsem se inspirovat vlastními ilustracemi z první fáze projektu a na jejich základě jsem vytvořila sérii ornamentů. Série představuje geometrické abstrakce malované akrylovými barvami na plátně. Inspirovala jsem se zejména charakteristickou fasádou obytných domů ve Zvolenu, zdobenou trojúhelníky. Jurkovič se při jejím návrhu inspiroval renesančními sgrafity na Zvolenském zámku.
Pracovně tyto obrazy nazývám Jurkovičova zeď. Představuji si, že stojím před zdí jako náhodná kolemjdoucí a kreslím na ni výjev. Jsou to snad současná sgrafita, nástěnné malby, nebo graffiti?
