Projek Kamarádi byl oceněn Evropskou jazykovou cenou LABEL za rok 2014
logo-label

Login Form

Kreativně-edukativní dílna o hlaholici

dilna-hlaholice-0116. 11. 2016
Muzeum hl. m. Prahy, Na Poříčí 52

V rámci spolupráce s Muzeem hl. m. Prahy jsme se zavázali uspořádat 2 kreativně-edukativní dílny pro děti jako doprovodné akce k výstavě Malí velcí ilustrátoři, jež zdobí velký přednáškový sál hlavní budovy Muzea po dobu listopadu 2016. Lektorské programy vedla Sevdalina Kovářová coby jedna z autorů výstavy.

dilna-hlaholice-02dilna-hlaholice-03dilna-hlaholice-04Do muzea se dne 16. listopadu vypravily 2 skupiny studentů z pražského Gymnázia Na Vítězné pláni a jejich učitelka výtvarné výchovy Andronika Čolasová. Téma bylo studentům předem prozrazeno – hlaholice. Někteří z nich, kteří dávali pozor v dějepisu, si hravě poradili s otázkami co je hlaholice, kdo ji stvořil a proč. Ale mnoho z nich to vůbec nevědělo. Tak jsme se pustili do práce. V rámci vzdělávacího programu proběhlo seznámení s hlaholicí a se Slovany. Úvodní přednáška proběhla formou otázek a odpovědí. Promítali jsme úryvek z dokumentu Croatian Glagolitic Murals s ukázkou, jak se písmena píší a vyslovují. Následovala kreativní dílna. Studenti obdrželi pracovní listy s tabulkou písmen hlaholice, jejich staroslovanských názvů, výslovností a číselných hodnot a s ukázkami starých rukopisů. Pomoci tuše, plochých štětců a temperové barvy měli za úkol vytvořit nápis v hlaholici (např. vlastní jméno, větu, matematický příklad…). Zvláštní pozornost jsme věnovali kompozici a typografii. Následně se „rukopis“ ozdobil iniciálou – jednou z technik zdobení středověkých rukopisů. Nabízela se i možnost pracovat se znaky jako se symboly. Např. věta „Já umím písmena“ se dá napsat jen pomocí tří znaků: Ⰰ Ⰱ Ⰲ

O hlaholici

Hlaholice je nejstarší, dnes již neužívané slovanské písmo. Písmo vytvořil svatý Cyril přibližně v letech 862–863. Podnětem k tomu mu byla mise na Moravu, na kterou se připravoval se svým bratrem Metodějem, a nutnost vytvořit písmo pro zápis slovanštiny. Název hlaholice pochází z podstatného jména glagol – slovo. Písmo se později rozšířilo do jiných slovanských zemí. Během 10. století Slované přešli buď k latince, nebo cyrilici, a hlaholice byla postupně zapomenuta.
Na Moravě se hlaholice používala v letech 863–886 pro oficiální státní a bohoslužebné účely. Vyučovala se na škole (akademii), kterou založil Konstantin nebo Metoděj a kde byli vychováváni jejich učedníci. V roce 886 byli kněží slovanského obřadu vyhnáni a hlaholice se na Moravě přestala užívat. Několika z vyhnaných kněží se ujal bulharský kníže Boris I. a pověřil je výukou bulharských kněží; založil za tímto účelem dvě akademie, v Ohridu a Preslavi. Z bulharských škol se hlaholice rozšiřovala do dalších zemí na Balkánu, dostala se i do Chorvatska a Dalmácie, kde se udržela velmi dlouho; zde také vznikla hranatá varianta písma vedle staršího oblého. Kromě Bulharska a Chorvatska se od 10. století hlaholice užívala ještě v Čechách a v malé míře i na Kyjevské Rusi. V polovině 14. století se na čas vrátila do Čech, konkrétně do Prahy, hranatá podoba hlaholice, když tam byli r. 1347 českým králem Karlem IV. v rámci jeho snahy o znovuzavedení slovanské liturgie povoláni chorvatští mniši (glagoljaši), pro něž byl na Novém Městě pražském založen klášter sv. Jeronýma a Panny Marie (Emauzy).

Dokument Croatian Glagolitic Murals