Kamarádi 1/2019

Strašidelný speciál 1

V letošním roce vás bude časopisem provázet parta rozcuchaných, škaredých, divokých a nespoutaných stvoření, která vůbec, ale vůbec nejsou ani hodná, ani spořádaná, zato jsou velmi zábavná! Kdo že to jsou? Kdo jiný než strašidla, pohádkové a mytologické bytosti různých národů. Jsou to všelijací bazilišci, ježibaby, čerti, duchové, draci, hejkalové, lesní mužíci, vodníci, skřítci...

Je to tak pestrobarevná a vtipná banda neposedů a rarachů, že jsme se rozhodli jí věnovat prostor ve strašidelných speciálech. V tomto čísle slovenská, bulharská, ruská a česko-německá.

Doprovodná multimedia a odkazy:

Můžete si vyzkoušet novou hru - Strašidelné pexeso.

Strašidelné pexeso

Slovenské Bílé paní a jeden drak

strana 4-7

Bílá paní je v pověstech a v pohádkách nadpřirozená bytost oblečená v bílém, zjevující se na hradech a zámcích jakožto duch nějaké zesnulé ženy. Bílých paní jsou v Českých zemích desítky. Podobné legendy jsou ovšem rozšířeny po celé Evropě, známé jsou v Německu a také na Slovensku. Na Slovensku má skoro každý zámek či hrad svoji vlastní Bílou paní. Nejznámější je ta Levočská.

Holíčska Biela pani
Pověst o tom, jak dcera v době války smutek nedržela a její matka ji kvůli tomu proklela.

Biela pani pri kaplnke
Co se stalo, že tato bílá paní náhle zmizela.

Likavská Biela pani
Tato bílá paní je dobrým duchem, neboť rolníkům přináší dobrou úrodu.

Bratislavská Biela pani
O hodné Bílé paní, která se sedžbánem zjevovala v bývalé mincovně.

Levočská biela pani
Legenda vypráví o lásce a zradě v časech stavovského povstání

Súľovský hrad
Pověst o odvážném mládenci Suľovi, který draka přemohl a na jeho počest po něm pojmenovali vesnici a postavili pro něj hrad.

Můžete si vyzkoušet nový kvíz o Slovensku.

Kvíz - Co víš o Slovensku?

Krakonoš

Strana 8-9

Geist der Berge (Duch hor)
Na začátku, když vznikla pověra o duchu hor Krakonošovi, německy Rübezahl, polsky Liczyrzepa, nebyl to hodný vládce Krkonoš, jak ho známe dnes. Lidé si ho nejdřív představovali jako zlého démona s ptačí hlavou, zobákem, kopyty, ocasem a vidlemi, jindy jako obra či trpaslíka, divokého koně, žábu, kohouta, havrana, též coby starce nebo myslivce. Byl to démon trestající všechny, kteří chtěli škodit nebo si cokoliv přivlastnit z hor. V Krkonoších také přebýval vodník. Žil v jednom jezeře a škodil všem, i Krakonošovi.

Krakonoš a strašidlo - česká loutková pohádka z roku 1980.

Bulharské dračí historky

Strana 10-17

Draci se objevují v pověstech skoro každého národa. Ale v Bulharském folkloru mají své zvláštní místo. Bulharsko je pro draky přímo zemí zaslíbenou. Obývají mnoho řek, jeskyň a hor, vesnice se po nich dodnes jmenují. Najdeme zde draky různých druhů a pohlaví. Navzdory svému škaredému vzhledu jsou to často kladní hrdinové.

Селското от село Ковачевица
(Soused ze vsi Kovačevica)
Jak si dívka vzala draka a porodila dítě - napůl draka, napůl člověka, který pak vesnici ochraňoval.

Омагьосаните жълтици
(Očarované zlaťáky)
Jak drak dceru popovi unesl, jak pop dostal pytel začarovaných zlaťáků, které nedonesl domů a jak jedna bulharská řeka vznikla.

Змей Черноглав (Drak Černoglav)
Legenda o obrovském drakovi, který svou vesnici ochraňoval a lidé mu za to byly vděční.

Юнак убива ламя (Junák zabije lamju)
Píseň o třech bratřích kteří se vypravili zabít trojhlavou lamju.

Můžete si vyzkoušet kvíz o Bulharsku.

Kvíz - Co víš o Bulharsku?

Ruská lesní strašidla

Strana 18-23

Podle pověstí je Auka duchem lesa, který nespí ani v zimě ani v létě. Je malý, s velkým bříškem a nafoukanými tvářemi. Žije v chaloupce, zateplené zlatavým mechem, ve které po celý rok kape voda z tajícího ledu.
Ruská baba Jaga má podobu staré vyhublé ženy, se šedými vlasy a někdy i s železnými zuby. Létá ve velkém hmoždíři, odráží se tloukem a zametá za sebou koštětem.

Аука (Auka)
Jak Auka ke svému jménu přišel a jak s tím souvisí jedno malé uřvané dítě. (Verze, která se lehce liší od té otištěné v časopise.)

Баба-Яга и ягоды (Ježibaba a lesní jahody)
Jak se Baba Jaga naštvala, že jí ukradené jahody zmizely a jak to sní skončilo.

Baba Jaga a jahody animovaná pohádka - rusky.

Romská pohádka

Strana 24-26

Romská kultura je odlišná, všechno je v ní živější, barevnější, hlasitější… Pohádky jsou peprné a nemívají vždy šťastný konec.

Soske hine o Roma Roma?
(Proč jsou Romové cikáni?)
Jak se stalo, že se Romům začalo říkat cikáni. Prý u toho byli Rom, Žid, svatý Petr a zlatý Pánbíček.

Cestou dvou bratří

Strana 27

Putujeme, kreslíme a soutěžíme společně
Časopis Kamarádi se stal mediálním partnerem výtvarné soutěže.

U příležitosti letošních oslav státního svátku České republiky Dne slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje vyhlašuje náš partnerský projekt Dny lidí dobré vůle 14. ročník výtvarné soutěže „Cestou dvou bratří“ pro všechny děti od 3 do 11 let (MŠ + 1.–5. třída ZŠ + ZUŠ). Cílem výtvarné soutěže je přiblížit dětem kořeny naší kultury s pozitivním příkladem pro život v současnosti. Soutěž je primárně zaměřena na děti, ale neobejde se bez aktivní spolupráce rodičů, učitelů, vychovatelů či animátorů. Jejich úkolem je přiblížit dětem Den slovanských věrozvěstů (5. červenec).
Soutěží se o hodnotné ceny, jako je například koloběžka nebo počítač!

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

www.velehrad.eu

Přeskočit úvod

Facebook Social Comments

Kamarádi je projekt Spolku Zaedno

Vícejazyčnost je bohatství Aktuální číslo časopisu Publikace Karlův most, pražský poklad

Projek Kamarádi byl oceněn Evropskou jazykovou cenou LABEL za rok 2014

Login Form

Vydání: