V tomto čísle se věnujeme pověstem o tom, jak různé národy dostaly svá území, nebo o tom, jak některé národy vznikly. Přinášíme pověsti čtyř různých národů – Ukrajinců, Bulharů, Chorvatů a Romů. 5. červenec je statní svátek Cyrila a Metoděje. Podle časové osy se dozvíte důležité milníky ze života těchto dvou bratrů. Mnoho nevšedních her a dílen si můžete zkusit i během vaší rodinné dovolené v přírodě nebo na pláži. Jako každoročně touto dobou vyhlašujeme soutěž Vícejazyčnost je bohatství 2021
Spolek Zaedno a časopis Kamarádi vyhlašuje IX. ročník kreativní soutěže na podporu čtení a psaní ve druhém jazyce "Vícejazyčnost je bohatství". Práce jsou přijímány od 1. 9. do 27. 10. 2021
Tak, jako každoročně touto dobou vyhlašujeme literárně-výtvarnou soutěž, v rámci které čtěte texty ve druhém či cizím jazyce. Nechte se inspirovat a nakreslete obrázek, ilustraci k přečtenému dílu. Letošními tématy soutěže jsou „Pověsti a legendy v cizích jazycích“ a „Příběhy koronavirové epidemie“. Možná jsou i jakákoliv další témata, budou-li dodrženy ostatní podmínky soutěže.
Věřte nebo ne časopis Kamarádi letos slaví kulaté výročí. Na světě je již 10 let, a to je jistě důvod k oslavě. Proto si budeme během roku výročí připomínat a budeme ho slavit. A jaká by to byla oslava bez dortu, přání a dárků? Stačí vyplnit anketu a můžete také dostat dárek.
Slovní spojovačka je výuková hra na základní slovíčka v češtině a dalších 8 jazycích. Cílem hry je spojovat dvojice slova a obrázku. Slovní spojovačka.
Pozadí je v nových barvách a s novými, krásnými obrázky. Opět se na ně dá kliknout a čekat, co vtipného se stane – třeba na vás i promluví, tak si pusťte zvuk.
Výtvarné dílny - Sádrové odlitky do písku
strana 18
Pláž a písek k létu patří a navíc je písek bezvadný materiál na tvoření. Stačí ho namočit a stanete se sochařem. Domů si pak můžete odnést úžasné sádrové odlitky otisků v písku! Budete potřebovat: sádru, kelímek, špachtli či starý příborový nůž, mušle a kamínky z pláže, dětské bábovičky či jen plastovou láhev.
Jak národy dostaly své vlasti - pověsti
strany 6-18
Legendy a pověsti o vlastním původu řadí každý národ do své mytologie. Vyprávění o tom, proč se ten který národ usadil v zemi, v níž žije, ale nebyla vždy součástí těchto mytologických příběhů. Některé vznikaly až později a snažily se často vtipně či sarkasticky „dovysvětlit“, jak národy přišly ke svým zemím – ať už to měla být odměna, nebo jen shoda náhod. V moderní době dokonce vznikaly nové „legendy“ vysvětlující usazení se v příslušné zemi jako Boží trest, často jde o humorné příběhy a anekdoty.
Ukrajinská pověst
strana 6-7
Легенда про Україну (Pověst o Ukrajině) Ukrajinci, když se přidělovala země, nijak nepospíchali. Vypadalo to, že na ně nic nezbyde, ale představte si, že nakonec dostali ráj na Zemi.
Sar has o džene stvorimen (Jak byli stvořeni lidé) Bůh prý lidi pekl z hlíny. Ale ne všichni se mu prý povedli. Nedopečení byli běloši, přepečení černoši. Ale Romové - ti byli akorát.
Gendalos (Zrcadlo) Proč se zrcadlo, které Romové dostali, nemělo rozbít a co se stalo, když se jim na malé střípky rozbilo.
Legenda o postanku Hrvatske (Pověst o vzniku Chorvatska) I Chorvaté přišli pozdě, když se rozdělovalo - a nic na ně nezbylo. A tak se Bůh slitoval, ale co že jim přidělil?
Legenda o Romima (Pověst o Romech z Chorvatska) Co nabídl Bůh Romům namísto země?
Легенда за българската земя (Pověst o bulharské zemi) Bulhaři se při rozdělování dostali na řadu jako posladní. Kdo jim však jejich díl, to nejkrásnější na Zemi ukradl a proč? Ale dopře to prý dopadlo.
Bulharština je jihoslovanský jazyk, je ale odlišná od ostatních slovanských jazyků. Téměř chybí skloňování podstatných jmen, na druhé straně se k nim připojuje člen (nikoli jako samostatné slovo jako například „the“ v angličtině, nýbrž jako přípona jmen „маса – масата“). Bulhaři používají celkem devět časů – přítomný čas, čtyři minulé časy a čtyři budoucí časy.
Velký pracovní list български език, první seznámení s bulharským jazykem i s doprovodným videem jsme vytvořili u příležitosti Evropského dne jazyků 2020.
Každoročně se v ČR 5. července slaví Den Cyrila a Metoděje. Připomínáme si tak bratry ze Soluně – muže osvíceného ducha, kteří přišli na Velkou Moravu a prosadili staroslověnštinu jako jazyk, ve kterém se sloužily mše. Сyril vytvořil speciální písmo zvané hlaholice. Bratři navíc přeložili svaté knihy do slovanského (starobulharského) nářečí z oblasti Soluně, a ty přinesli s sebou na Velkou Moravu. Cyril a Metoděj se stali duchovními otci, kterým vděčí slovanské národy za křesťanskou víru, písemnictví a kulturu.
Výtvarné dílny - Sádrové odlitky do písku
Ukrajinská pověst
Romské pověsti
Chorvatské pověsti
Bulharská legenda
