Kamarádi 3/2021

Červnové číslo

V tomto čísle se věnujeme pověstem o tom, jak různé národy dostaly svá území, nebo o tom, jak některé národy vznikly. Přinášíme pověsti čtyř různých národů – Ukrajinců, Bulharů, Chorvatů a Romů.
5. červenec je statní svátek Cyrila a Metoděje. Podle časové osy se dozvíte důležité milníky ze života těchto dvou bratrů.
Mnoho nevšedních her a dílen si můžete zkusit i během vaší rodinné dovolené v přírodě nebo na pláži.
Jako každoročně touto dobou vyhlašujeme soutěž Vícejazyčnost je bohatství 2021

Doprovodná multimedia a odkazy:

Vyhlášení soutěže Vícejazyčnost je bohatství 2021

strana 27

Spolek Zaedno a časopis Kamarádi vyhlašuje IX. ročník kreativní soutěže na podporu čtení a psaní ve druhém jazyce "Vícejazyčnost je bohatství".
Práce jsou přijímány od 1. 9. do 27. 10. 2021

Tak, jako každoročně touto dobou vyhlašujeme literárně-výtvarnou soutěž, v rámci které čtěte texty ve druhém či cizím jazyce. Nechte se inspirovat a nakreslete obrázek, ilustraci k přečtenému dílu.
Letošními tématy soutěže jsou „Pověsti a legendy v cizích jazycích“ a „Příběhy koronavirové epidemie“. Možná jsou i jakákoliv další témata, budou-li dodrženy ostatní podmínky soutěže.

Vyhlášení soutěže Přihláška do soutěže Podmínky soutěže

Časopis Kamarádi slaví 10 let

strana 4

Věřte nebo ne časopis Kamarádi letos slaví kulaté výročí. Na světě je již 10 let, a to je jistě důvod k oslavě. Proto si budeme během roku výročí připomínat a budeme ho slavit. A jaká by to byla oslava bez dortu, přání a dárků? Stačí vyplnit anketu a můžete také dostat dárek.

Více se dočtete v tomto článku.

Anketa - Jak se vám líbí Kamarádi?

Nová hra a nový vzhled stránek

Slovní spojovačka je výuková hra na základní slovíčka v češtině a dalších 8 jazycích. Cílem hry je spojovat dvojice slova a obrázku. Slovní spojovačka.

Pozadí je v nových barvách a s novými, krásnými obrázky. Opět se na ně dá kliknout a čekat, co vtipného se stane – třeba na vás i promluví, tak si pusťte zvuk.

Výtvarné dílny - Sádrové odlitky do písku

strana 18

Pláž a písek k létu patří a navíc je písek bezvadný materiál na tvoření. Stačí ho namočit a stanete se sochařem. Domů si pak můžete odnést úžasné sádrové odlitky otisků v písku!
Budete potřebovat: sádru, kelímek, špachtli či starý příborový nůž, mušle a kamínky z pláže, dětské bábovičky či jen plastovou láhev.

Jak národy dostaly své vlasti - pověsti

strany 6-18

Legendy a pověsti o vlastním původu řadí každý národ do své mytologie. Vyprávění o tom, proč se ten který národ usadil v zemi, v níž žije, ale nebyla vždy součástí těchto mytologických příběhů. Některé vznikaly až později a snažily se často vtipně či sarkasticky „dovysvětlit“, jak národy přišly ke svým zemím – ať už to měla být odměna, nebo jen shoda náhod. V moderní době dokonce vznikaly nové „legendy“ vysvětlující usazení se v příslušné zemi jako Boží trest, často jde o humorné příběhy a anekdoty.

Ukrajinská pověst

strana 6-7

Легенда про Україну (Pověst o Ukrajině)
Ukrajinci, když se přidělovala země, nijak nepospíchali. Vypadalo to, že na ně nic nezbyde, ale představte si, že nakonec dostali ráj na Zemi.

Další texty v ukrajinštině

Romské pověsti

strana 12-15

Sar has o džene stvorimen
(Jak byli stvořeni lidé)
Bůh prý lidi pekl z hlíny. Ale ne všichni se mu prý povedli. Nedopečení byli běloši, přepečení černoši. Ale Romové - ti byli akorát.

Gendalos (Zrcadlo)
Proč se zrcadlo, které Romové dostali, nemělo rozbít a co se stalo, když se jim na malé střípky rozbilo.

Další texty v romštině

Chorvatské pověsti

strana 16-18

Legenda o postanku Hrvatske
(Pověst o vzniku Chorvatska)
I Chorvaté přišli pozdě, když se rozdělovalo - a nic na ně nezbylo. A tak se Bůh slitoval, ale co že jim přidělil?

Legenda o Romima (Pověst o Romech z Chorvatska)
Co nabídl Bůh Romům namísto země?

Další texty v chorvatštině

Bulharská legenda

strana 8-10

Легенда за българската земя
(Pověst o bulharské zemi)
Bulhaři se při rozdělování dostali na řadu jako posladní. Kdo jim však jejich díl, to nejkrásnější na Zemi ukradl a proč? Ale dopře to prý dopadlo.

Další texty v bulharštině

Seznámení s bulharštinou

strana 11

Bulharština je jihoslovanský jazyk, je ale odlišná od ostatních slovanských jazyků. Téměř chybí skloňování podstatných jmen, na druhé straně se k nim připojuje člen (nikoli jako samostatné slovo jako například „the“ v angličtině, nýbrž jako přípona jmen „маса – масата“). Bulhaři používají celkem devět časů – přítomný čas, čtyři minulé časy a čtyři budoucí časy.

Velký pracovní list български език, první seznámení s bulharským jazykem i s doprovodným videem jsme vytvořili u příležitosti Evropského dne jazyků 2020.

Krátké videolekce pro další jazyky

Svátek Cyrila a Metoděje

strana 19-21

Každoročně se v ČR 5. července slaví Den Cyrila a Metoděje. Připomínáme si tak bratry ze Soluně – muže osvíceného ducha, kteří přišli na Velkou Moravu a prosadili staroslověnštinu jako jazyk, ve kterém se sloužily mše. Сyril vytvořil speciální písmo zvané hlaholice. Bratři navíc přeložili svaté knihy do slovanského (starobulharského) nářečí z oblasti Soluně, a ty přinesli s sebou na Velkou Moravu. Cyril a Metoděj se stali duchovními otci, kterým vděčí slovanské národy za křesťanskou víru, písemnictví a kulturu.

Vědomosti si můžete vyzkoušet v kvízu o Cyrilu a Metodějovi.

Kvíz Cyril a Metoděj