Uvnitř tohoto čísla je totiž moc a moc rostlin různých druhů, jako je růže, slunečnice, barvínek, chrpa, kosatec... ale i dub a lípa či dokonce paprika a, světe, div se – i cibule! A co mají společné? Jsou to rostliny, které symbolizují různé národy. Jednotlivé národy si oblíbily různé rostliny a pokládají je za své národní či místní symboly, protože rostliny jsou pro lidstvo velice důležité. Postupně představíme 14 národnostních menšin a jejich symbolické rostliny. A protože je jaro a každého zajímá, jaké bude počasí, je tu i článek, který vás naučí předpovídat počasí postaru a s ním i další várka tentokrát letních pranostik. Na konci najdete vyhlášení soutěže Vícejazyčnost je bohatství 2023.
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Nový kvíz - letní pranostiky a letní kvíz na prázdniny
Připravili jsme další kvíz, ve kterém hrají hlavní roli krátká rčení o počasí - Letní pranostiky. V pranostikách se odráží zkušenosti našich předků a také proto je mají různé evropské národy podobné. My jsme vybrali několik letních v němčině a polštině. Aby to ale nebylo těžké, našli jsme k nim podobné v češtině.
A protože za chvíli začne léto a s létem prázdniny, můžete si vyzkoušet starší Prázdninový kvíz.
Spolek Zaedno a časopis Kamarádi vyhlašuje XI. ročník kreativní soutěže na podporu čtení a psaní ve druhém jazyce "Vícejazyčnost je bohatství". Práce jsou přijímány od 1. 9. do 20. 10. 2023
Tak, jako každoročně touto dobou vyhlašujeme literárně-výtvarnou soutěž, v rámci které čtěte texty ve druhém či cizím jazyce. Nechte se inspirovat a nakreslete obrázek, ilustraci k přečtenému dílu. Letošními tématy soutěže jsou „Symboly a tradice národů“ a tématem pro zvláštní kategorii dětí ukrajinských uprchlíků je „Praha – starobylá a moderní“. Možná jsou i jakákoliv další témata, budou-li dodrženy ostatní podmínky soutěže.
Růže. Bulharsko je jedním z mala míst na světě, které má dokonalé podmínky pro pěstování speciálního druhu růže, z níž se vyrábí růžový olej (voňavka). Tato růže má hlubokou a silnou vůni a produkuje růžový olej té nejlepší kvality. Pro své jedinečné vlastnosti a vysokou cenu se jí říká „bulharské tekuté zlato“. Růži se nejlépe daří v bulharském Údolí růží, kde se také každý květen oslavuje svátek růží a volí se královna Růže.
strana 6-9
Из мислите на една малка розова дама (O růži, která ráda cestuje) Vyprávění o tom, jak se do Česka na jedno zvláštní místo dostaly bulharské růže.
Slunečnice. Vedle pšenice či ječmene je slunečnice jednou z hlavních zemědělských plodin, která se na Ukrajině pěstuje. Slunečnicový olej či semínka se následně vyvážejí i do zahraničí. Slunečnice má žlutou barvu, což je jedna ze dvou barev na ukrajinské státní vlajce. Při oslavách si ji dívky vplétají do věnců, vyšívá se na látky apod. V uplynulém roce získala slunečnice i další význam – stala se symbolem odporu proti ruské invazi.
strana 10-13
Сила соняшника (Síla slunečnice) Jak slunečnice obrovská mračna z nebe rozehnaly.
Як дівчина стала квіткою (Jak se dívka stala květinou) Proč se dcera Slunce stala pozemskou květinou - slunečnicí.
Paprika. Maďarsko je vyhlášené svou kvalitní mletou červenou paprikou (koření), která má sytou barvu a skvělou chuť. Bývá pálivá či sladká. Ačkoli je paprika symbolem maďarské kuchyně, do země ji přivezli Turci. Paprika se pak stala součástí maďarské kultury, najdeme je i ve folkloru či jako motiv v dekorativním umění. Obliba maďarské papriky je tak velká, že jí v roce 2019 Evropská unie udělila ochrannou známku.
strana 14-17
A magyar a paprikát kedveli (Maďar má rád papriku) Báseň o paprice, kterou Maďaři milují..
Diplomaták (Diplomati) Jak lidé z Kecskemétu uznali, že nejlepší cibule jsou z Makó a lidé z Makó, že nejlepší broskve jsou z Kecskemétu.
Dub byl odjakživa symbolem síly, dlouhověkosti a odolnosti. Měl důležité postavení v germánské mytologii, kde byl zasvěcen bohu blesku, Thórovi. Je považován za německý národní strom a symbol. Dubová ratolest byla vyobrazena na německých mincích již v roce 1837. V současnosti je na národní straně euromincí v hodnotě 1, 2 a 5 centů, jako připomínka původních německých fenikových mincí.
Kosatec. V Chorvatsku rostou divoce četné druhy kosatců a některé z nich se nevyskytují na žádném jiném místě na světě, a proto jsou přísně chráněny. V roce 2000 byl prohlášen za chorvatskou národní květinu. Tato nádherná květina byla po staletí po celém světě symbolem královské moci, moudrosti a odvahy. Věří se, že chrání před bleskem. Pokud kosatec věnujete jako dárek, znamená to, že chcete někomu říct, že je váš přítel.
strana 20-22
Munje boga Peruna (Blesk boha Peruna) Kosatce mají své místo nejen ve slovanské mytologii, ale také v řecké a znali ho i starověcí Egypťané.
Barvínek je stálezelená rostlina, která vypadá dobře i v zimních měsících. U Rusínů je považován za rostlinu lásky. Pletou se z něj věnce pro nevěsty. Součástí svatebního „barvínkového rituálu“ jsou i písně, které se zpívaly během příprav a svatby samotné. Žádná rusínská svatba se bez barvínku zkrátka neobejde. Z barvínku se ale pletou i pohřební věnce a také se sází u hrobů a křížů. Anebo se barvínkem zdobí velikonoční košíky.
Modrá chrpa (bělorusky васілёк, валошка – vasiljok, valoška), která se od pradávna vyskytuje na pšeničných nebo žitných polích, se stala symbolem běloruské krajiny. V Bělorusku rozšířené jméno Vasil rovněž s názvem vasiljok souvisí. Květina se také stala součástí běloruských tkaných či vyšívaných národních ornamentů. Zvláštní oblibě se těší u Bělorusů od doby, co o ní ve své básni napsal Maxim Bahdanovič.
strana 24
Слуцкія ткачыхі (Slucké tkadleny) Báseň Maxim Bahdanoviče, která chrpu proslavila. Recituje více lidí.
Lípa je oficiálně stromem Slovanů již od roku 1848. Za svůj národní strom ji považují nejen Češi, ale i Slováci a Slovinci. Byla jí přisuzována ochranná síla, lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy. Sázela se často v blízkosti obydlí, protože se věřilo, že do něj pak neudeří blesk. Lipové dřevo je velmi měkké a v řezbářství patří mezi nejoblíbenější již po staletí. Z květů lípy se připravuje lahodný čaj, který pomáhá při nachlazení.
strana 25
Lipa kráľa Mateja Povídání o 500 roků starém památném stromu.
Rostliny národů - Bulhaři
Rostliny národů - Maďaři
Rostliny národů - Němci
Rostliny národů - Chorvaté
Rostliny národů - Rusíni
Rostliny národů - Bělorusové