Vícejazyčnost je bohatství 
Aktuální číslo časopisu 
Publikace Obrázky vyprávějí pražské příběhy
Čtení německy
Der Struwwelpeter (Střapatý Petr) báseň Heinricha Hoffmanna - Kamarádi 2015/2
Die Geschichte vom fliegenden Robert (Povídka o létajícím Robertovi) báseň Heinricha Hoffmanna
- Kamarádi 2015/2
Grün, grün, grün píseň o barvách - Kamarádi 2015/3
Der Fuchs und die Gänse (Lišák a husy) pohádka bratří Grimmů
Der Bauer und der Teufel (Sedlák a čert) pohádka bratří Grimmů
- Kamarádi 2015/4
Kuckuck (O kukačce) - dětská píseň
Das Osterei im Nest (Kraslice v hnízdě) - dětská říkanka
- Kamaradi 2016/1
Die Sage vom Schatz im Tetschner Schneeberg
(Pověst o pokladu pod Děčínským Sněžníkem)
Maria Theresia (Marie Terezie) - článek
- Kamarádi 2017/1
Bajka v němčině
Der Fuchs und der Bock (Kozel a liška)
Ponaučení z bajky je, že důvěřivost a zbrklé jednání člověka do nesnází přivádí!
Německá báseň / píseň
Sommer (Léto) - Ilse Kleberger
Jak voní, chutná a zní léto
Krakonoš
Geist der Berge (Duch hor)
Na začátku, když vznikla pověra o duchu hor Krakonošovi, německy Rübezahl, polsky Liczyrzepa, nebyl to hodný vládce Krkonoš, jak ho známe dnes. Lidé si ho nejdřív představovali jako zlého démona s ptačí hlavou, zobákem, kopyty, ocasem a vidlemi, jindy jako obra či trpaslíka, divokého koně, žábu, kohouta, havrana, též coby starce nebo myslivce. Byl to démon trestající všechny, kteří chtěli škodit nebo si cokoliv přivlastnit z hor. V Krkonoších také přebýval vodník. Žil v jednom jezeře a škodil všem, i Krakonošovi.
Klasické německé strašidelné pověsti
strana 8-16
V časech, kdy každý horský vrchol a každá kostelní věž ještě uměly vyprávět příběhy, kdy kraji táhli dobrodruzi hledající štěstí a po lesích řádili čerti, skřítci, trpaslíci, obři, draci, mechoví mužíci a v domácnostech, žili dobří duchové, tak právě o těchto bájných dnech vyprávějí pověsti klasických německých spisovatelů. Začtěte se do některé ze strašidelných pověstí i vy. Nesmíte se bát. Ba naopak.
Die wilde Bertha (Divoká Berta)
Divoženka Berta prý lovila v horách líné děvečky, opíjela je bylinkami, rozcupávala jim sukně. Dětem, které nebudou jíst rozřízne břicho, vyndá všechny vnitřnosti...
Das Beil im Kopfe (Sekera v hlavě)
Co se stalo sedlákovi, kterému Berta zasekla do prostřed čela sekeru.
Die Teufelsbrücke (Čertův most)
O pastýřovi, který si nechal od čerta most postavit a pak ho přechytračil.
Der Bludnik in der Oberlausitz
(Podlý mrňous z Oberlausitz)
Bludnik je škodolibý zakrslík, který za noci a mlhy šálí kolemjdoucí způsobem, že ti oslepeni ztratí cestu a přitom zabloudí do bažin.
Rumpelstilzchen (Rumpelník)
Jak se mlynářka díky Rumpelníkovi královnou stala a jak pak jeho hádanku uhodla a své dítě zachránila.
Hlavní města - Berlín
Die Gründung Berlins
(Založení Berlína)
Pověst o markraběti Albrechtovi, řečeném Medvěd, jak v místě, kde byly původně bažiny, založil Berlín.
Humorné pohádky - německé
strana 11-17
Kdo byl Till Eulenspiegel?
Till Eulenspiegel (česky Enšpígl) byl legendární lidový šprýmař, který žil v první polovině 14. století v severním Německu. Povědomí o něm se u nás rozšířilo prostřednictvím knížek lidového čtení asi v 16. století. Jméno Eulenspiegel je složenina z něm. Eule, tj. „sova“, a Spiegel, tj. „zrcadlo“ – na obrázcích bývá Till Eulenspiegel někdy zobrazován se sovou v pravé ruce (symbolizuje moudrost) a zrcadlem v levé ruce (nastavuje lidem zrcadlo, aby viděli své chyby). Podle této historické a literární postavy byli tedy asi pojmenováni šprýmaři, vtipálci, čtveráci i u nás.
Till wird Bäckergeselle
(Till pekařským učněm)
O tom, jak Till napekl namísto běžného pečiva sovy a opičky a jak na tom ještě vydělal.
Till darf nicht Kürschner werden
(Till se nesmí stát kožešníkem)
Jak Till napálil kožešníka a o králíkovi, který vlastně žádným králíkem nebyl.
Till macht Wasser zu Wein
(Till dělá z vody víno)
Jak Till ponocí dvou džbánů napálil podvodného hostinského.
Till serviert „gespickten“ Apfel
(Till servíruje „plněné“ jablko)
Jak Till upravil jablko, ze kterého by se udělalo špatně opravdu každému.
Wie Till ein ganzes Dorf durcheinander wirbelt
(Jak Till rozvířil celou vesnici)
Jak si lidé postavili baziliku na místě velikánské povodně.
Vánoce přicházejí v němčině
Die Weihnachtsgeschichte
(Vánoční příběh)
Klasický příběh z Bible o tom, jak se Josefovi a Marii narodil malý Ježíšek.
Kalendář národů – do 15. září – první školní den
V Německu, s výjimkou Bavorska a Bádenska – Württemberska, kde po prázdninách nastupují děti do školy přibližně v polovině září, začíná v ostatních spolkových zemích školní rok již v srpnu. Aby mohly děti začít školu s úsměvem ve tváři, dostávají kornout, který je typický pro začátek školního roku. Tento zvyk prvňáčkům něco darovat, a tím jim zpříjemnit první cestu do školy, má v Německu tradici již od 19. století.
Zvyk vznikl v Sasku a Durynsku a odtud se rozšířil do všech německy mluvících oblastí. Kornout je špičatý sáček a obvykle je naplněný sladkostmi. Klasickou náplní jsou malé čokolády, bonbony, ovocné žvýkačky a další pochoutky. Školní kornout může vážit kolem 1,5 až 2 kg. Součástí kornoutu jsou také drobné dárky, například školní pomůcky. Oficiální největší školní kornout na světě má výšku téměř 14 metrů a horní průměr dva metry.
Schule ist mehr... (Škola je víc než jen...)
Německá píseň.
Německý drak
Drachenfels am Rhein
(Dračí skála nad Rýnem)
Legenda o statečném bojovníkovi Siegfriedovi, který sám draka vypátral a přemohl, aby zachránil dceru krále.
Německá báseň
Etwas von den Wurzelkindern
(Kořínci)
Knížka s básní Kořínci od Sibylle von Olfers je oblíbená už více než 100 let! Vypráví o kouzelném světě dětí, které žijí pod zemí.
Německé pověsti
Steinverwandelte Zwerge
(Zkamenělí trpaslíci)
Pověst o tom, jak vznikly Svatošské skály u řeky Ohře.
Der einkehrende Zwerg
(Putující trpaslík)
Jak pastýř promáčeného trpaslíka pohostil a ten se mu pak odvděčil tím, že zachránil jeho dům před ničivou povodní.
Das Moosweibchen
(Mechová žena)
S divokým lovcem není radno si zahrávat - o tom se přesvědčil jeden sedlák, který si hrál na to, že s ním loví mechové lidi.
Der wilde Jäger jagt die Moosleute
(Divoký lovec honí mechové lidi)
O tom, proč mechová žena přiměla sedláka vyřezat do kůry stromu kříže.
Facebook Social Comments