Kamarádi 1/2024
Speciál - Kalendář národů 2024
Toto číslo přináší kalendář, který jste určitě ještě neviděli. Nenajdete v něm svátky, na které jsme v Česku zvyklí. V našem kalendáři se píše, že nový rok začíná svátkem sv. Vasila nebo dokonce že lunární Nový rok začal 10. února. Zvláštnosti tím ale nekončí. Slováci i Ukrajinci oslavují svátek letního slunovratu, jenže v různých měsících. Před Vánocemi svazují srbské rodiče své děti a Maďaři oslavují Velikonoce mimo jiné tím, že si mezi sebou posílají misku kamarádství. Náš kalendář totiž přináší vybrané tradiční svátky národnostních menšin v ČR.
Ale to není vše. Zde na stránkách časopisu najdete novou hru, dva nové kvízy a tři nové videonávody.
Doprovodná multimedia a odkazy:
Nová hra - Slovní logik
Je to hra na principu oblíbené hry Logik, ve které se hádají barvy. Ve Slovním logiku se však hádají slova. Hra která je k dispozici v 8 jazycích.Hra se dá hrát i na body, přičemž se přidělují trestné body za neuhodnutá písmena. Čím méně bodů tedy, tím lépe.
Dva nové kvízy na téma kalendář a jeden starší.
Ve zbrusu novém kvízu Kalendář svátků je několik otázek týkajících se kalendáře jako takového a pak tam najdete otázky k tradičním svátkům, které se během roku slaví - a to nejen v České republice.
Falešní přátelé - kalendář. Falešní přátelé nebo také Zrádná slova jsou slova v jiném jazyce, která znějí nebo se píší podobně jako v češtině, ale znamenají něco úplně jiného. V tomto kvízu se vyskytuje několik jazyků, všechny otázky se však týkají názvů měsíců.
Kvíz Lunární kalendář a Nový rok patří k tématu, o kterém jsme psali v Kamarádech 2018/1 Lunární nový rok také známý jako Čínský oslavují lidé z jihovýchodní Asie, tam kde se řídí lunárním (přesněji lunisolárním) kalendářem. Svátek připadá na úplně jiný den než 1. ledna.
Nové videonávody
27. ledna – Savindan (Srbsko)
Den smrti srbského světce Sávy, 27. ledna, je významným svátkem a Srbové ho nazývají Savindan. Tento den je v Srbsku svátkem všech škol, na kterých se pořádají školní oslavy, a to již od roku 1840. Děti si však dílo sv. Sávy připomínají celý týden. Svátek svatého Sávy je jedním z největších církevních a rodinných svátků srbského národa. Pojí se k němu mnoho srbských lidových zvyků, písní a pověstí. Například se před Savindanem nevypouštěl dobytek na pastvu, aby se nezatoulal do lesa. Věřilo se, že by se tak mohlo stát a vlci by ho sežrali.
Ve skutečném životě byl svatý Sáva hodně významný Srb, který žil ve 12. století. Byl to srbský princ a syn krále Štěpána Nemanji, ale v 17 letech se stal mnichem. Později zajistil nezávislost srbské církve a stal se srbským arcibiskupem. Staral se o bezpečí země a zabránil válce. Byl to také významný spisovatel.
Sveti Sava i slijepac (Svatý Sáva a slepec)
Pověst o tom, jak Sáva slepci vrátil zrak.
do 14. února – Rijecký karneval (Chorvatsko)
Období karnevalů začíná po Třech králích a vyvrcholí na masopustní úterý, po kterém začíná čtyřicetidenní období půstu před Velikonoci. Pro Chorvaty, zejména obyvatele přímořského města Rijeka, je karneval velmi důležitý. Jeho hlavním cílem je vyhnat zimu a vše zlé – samozřejmě za doprovodu hudby, zábavy a typických masek. Slavnosti začínají vyvěšením karnevalové vlajky. Vrcholem oslav je mezinárodní karnevalový průvod s desetitisíci pestrobarevnými maskami. Karneval končí tradičním odsouzením a upálením slaměné figury Pusta a vrácením klíče od městské brány rijeckému starostovi.
Na chorvatském karnevalu nesmí chybět tradiční masky tzv. zvončarů. Název získaly tyto mužské postavy od zvonů, které nosí přivázány kolem pasu a které svou chůzí rozeznívají. Oblečení z ovčí kůže je další nedílnou součástí zvončarů.
Zvončari (Zvončari)
Pověst o tom, jak pastevci ochránili své ovečky.
8. února – Tlustý čtvrtek (Polsko)
Tlustý čtvrtek (Tłusty czwartek) je oblíbený polský svátek a je jako stvořený pro všechny mlsouny. Právě ten den můžeme totiž v neomezeném množství konzumovat koblížky bez ohledu na kalorie.
Datum svátku je pohyblivé a záleží na termínu Velikonoc. Slaví se vždy v poslední čtvrtek před velkým půstem. Ale tradice tohoto svátku sahá daleko do pohanských časů. Byl to den, kdy se slavil příchod jara. Oslava spočívala v tom, že se jedlo hodně mastných potravin, zvláště masa. Koblížky se původně připravovaly z chlebového těsta a plnily se tučným masem. Sladká verze koblížků se v Polsku objevila až v XVI. století. Uvnitř koblížku se ukrýval oříšek nebo mandle. Ten, kdo ji v koblížku objevil, měl mít hojnost a úspěch po celý následující rok. Dnes jsou nejpopulárnější koblížky plněné marmeládou z růží, čokoládou, pudingem, jablíčky nebo tvarohem.
1. března – Baba Marta (Bulharsko)
V Bulharsku s Babou Martou jsou spojené obyčeje kolem vítání jara. 1. března na počest této nevšední babičky se Bulhaři pro zdraví zdobí martenicami, které se dělají z bílých a červených bavlnek či vlny. V minulosti se zavěšovaly hlavně na děti, na dobytek a na dům. Sundávají se, když člověk poprvé zahlédne vlaštovku nebo čápa, a pak se uvazují na rozkvetlý ovocný strom nebo se vloží pod kámen. V tento den se ještě před východem slunce uklízí dům a na dvoře se místo prádla zavěsí červená látka, aby byla Baba Marta shovívavá.
V lidových představách je Baba Marta, která představuje měsíc březen sestrou Velkého a Malého Sečka (měsíce leden a únor). Ona se na bratry zlobí, protože jí vypili víno a dělají neplechu. To je důvodem, proč je počasí v březnu tak nestálé – Baba Marta často mění náladu a nezřídka se mračí.
Легенда за Баба Марта (Legenda o Babě Martě)
Proč má únor jen 28 dnů...
7. dubna – Komatál (Maďarsko)
V Maďarsku bylo zvykem na Svatodušní neděli po Velikonocích posílat misky kamarádství (koma znamená v maďarštině kamarád). Tento zvyk, který se jmenuje Komatál, praktikovaly především mladé dívky, ale stávalo se i to, že dívky posílaly misky chlapcům nebo si je posílali chlapci mezi sebou.
Fungovalo to takto: Obdarovaný dostal misku kamarádství a nechal si dobroty, které obsahovala. Na tuto nabídku kamarádství odpověděl tak, že do stejné misky vložil jiné dobroty a vrátil je původnímu odesilateli. Následně se odesílatelé misek stávali něco jako bratři a sestry. Chlapci a děvčata tímto způsobem navazovali přátelství na celý život. Obsah misek se lišil podle regionu, ale nechyběly v něm malované kraslice, koláče, jablka, tradiční chleba a lahvička s pitím. Misky kamarádství byly pěkně nazdobené. Předávaly se za doprovodu zpívaného či mluveného pozdravu.
Komatálat hoztam
(Pro kámoše jsem misku přinesla)
Maďarská velikonoční říkanka.
7. dubna – Volání jara (Bělorusko)
Lidé netrpělivě očekávali příchod jara, který spojovali s příletem ptáků. Bělorusové mají obřad přivolávání jara – Гуканне вясны. Ten se odehrával s prvními náznaky tepla – v březnu nebo v dubnu, někde na otevřeném vyvýšeném místě, kde už roztál sníh. Později tento pohyblivý svátek začali spojovat s církevním svátkem Zvěstování (Звеставанне). Děti a mládež šly na zvolený kopec, kde zpívaly jarní písně (вяснянкі) a nadhazovaly do nebe ptáčky, upečené z těsta. Na zem obvykle jim nedovolily spadnout – přece to byla taková lahůdka, kterou bylo povoleno potom sníst.
Ptáčkům se říkalo жаваронкі (skřivánci). Každý odstavec písně končil hlasitým výkřikem Hu-u-u (odtud „hukanně“). V některých oblastech Běloruska lidé dokonce vylézali na střechy nebo stromy, aby si ptáci jejich volaní všimli a přiletěli co nejdříve.
Жавароначкі, прыляціце
(Skřivánci, skřivánci, přileťte)
Běloruská píseň (recitovaná).
19. května – Pünkösd (Maďarsko)
Letnice (maďarsky Pünkösd) jsou slaveny 50 dnů po Velikonocích a jsou jedním z největších svátků jara. Na tento svátek se v Maďarsku volil král Letnic. V silových soutěžích, jako je nošení polena či hod do obruče, se vybíral statný mládenec, který se stával „králem“. Král měl pak různé výhody – velel ostatním chlapcům ve vesnici, musel být zván na všechny svatby a oslavy, mohl pít zdarma v hospodách a platila za něj obec. Jeho kralování trvalo týden a někde dokonce celý rok.
Dalším zajímavým maďarským zvykem spojeným s Letnicemi je pochod letniční královny. Čtyři starší dívky vodily po vesnici pátou dívku. Ta byla královna, byla nejmenší a jako nevěsta oblečena v bílém. Hlavu letniční královny zakryly závojem či látkou. Chodily dům od domu, zpívaly, vinšovaly a říkaly magická zaklínadla. Královnu pak zvedly nahoru. Od vesničanů dostávaly drobné dary.
A pünkösdi rózsa (Letniční pivoňka)
Maďarská píseň.
14. srpna – Medový Spás (Rusko)
Pravoslavní věřící v Rusku nazývají Medový Spás (Медовый Спас) prvním ze tří církevních svátků, které se staly lidovými slavnostmi – medový, jablečný a ořechový spás. Samotné slovo „spás“ znamená Spasitel, spása v náboženském smyslu, ale zároveň „spasit se“, tedy se zásobit medem, jablky a ořechy na zimu. Během Medového Spásu se konají církevní obřady, světí se voda, v kostelech se posvěcuje čerstvě nasbíraný med. Ten den bylo povinné posvěcený med jíst, ačkoliv začínal církevní půst a všichni věřící museli dodržovat přísná omezení jídla. Věřilo se, že takový med má léčivé vlastnosti a že první lžíce posvěceného medu plní přání. Bylo dobrou tradicí med darovat, pomáhat chudým a potřebným. Svátek Medového Spásu se obvykle slaví v klidu, s rodinou a přáteli. Z tradičních pochoutek se připravují různé druhy nápojů z medu, medové perníčky a koláče.
15. srpna – Vela Gospa (Chorvatsko)
Jeden z největších církevních svátků v roce spolu s Velikonocemi a Vánocemi je v Chorvatsku Svátek Nanebevzetí Panny Marie (chorv. Vela Gospa), který připadá každoročně na 15. srpen. Chorvaté mají v tento den i státní svátek. V tento den putují statisíce věřících Chorvatů do hlavních poutních míst mariánských svatyní, které jsou rozesety po celém Chorvatsku. Na každém z těchto míst probíhají oslavy podle místních tradic.
Tyto tradice mají specifické obyčeje a vzájemně se od sebe docela liší. Dalmácie je místo, kde je mariánská úcta zvlášť rozšířená. Matku Boží, tedy doslova chorvatsky Velkou paní, uctívají v zemi již od nejstarších dob. Nyní je v celém Chorvatsku 1 160 mariánských kostelů a poutních míst ležících ve všech koutech země. Ta patří i k významným kulturně historickým památkám, které Chorvaté střeží i jako kulturní odkaz svých předků.
Zdravo, Djevo (Zdravím tě, Panno)
Chorvatská píseň.
do 15. září – první školní den (Německo)
V Německu, s výjimkou Bavorska a Bádenska – Württemberska, kde po prázdninách nastupují děti do školy přibližně v polovině září, začíná v ostatních spolkových zemích školní rok již v srpnu. Aby mohly děti začít školu s úsměvem ve tváři, dostávají kornout, který je typický pro začátek školního roku. Tento zvyk prvňáčkům něco darovat, a tím jim zpříjemnit první cestu do školy, má v Německu tradici již od 19. století.
Zvyk vznikl v Sasku a Durynsku a odtud se rozšířil do všech německy mluvících oblastí. Kornout je špičatý sáček a obvykle je naplněný sladkostmi. Klasickou náplní jsou malé čokolády, bonbony, ovocné žvýkačky a další pochoutky. Školní kornout může vážit kolem 1,5 až 2 kg. Součástí kornoutu jsou také drobné dárky, například školní pomůcky. Oficiální největší školní kornout na světě má výšku téměř 14 metrů a horní průměr dva metry.
Schule ist mehr... (Škola je víc než jen...)
Německá píseň.
27. října – Miškin den (Bulharsko)
V Bulharsku je den svatého Nestora (27. října), který je nazývaný Myší den (Miškin den, Мишкин ден). Podle lidové pověsti vyšly myši z břicha pohana, kterého sv. Nestor probodl oštěpem. O Myším dni se ucpávají díry v domě. Ženy nesmějí šít, nepoužívají se ostré předměty – jehlice, sekery, nůžky. Nesmí se vyslovit slovo „myška“, aby si myši nepomyslely, že jsou zvány do domu. Někde se peče pita ozdobená kočičí prackou.
S tímto dnem je spojena i tzv. Myší svatba. Dvě ženy stejného jména uloví myšího samečka a samičku, ozdobí je jako ženicha a nevěstu, přivážou je k sobě a dají do košíku. Chodí se v průvodu jako při opravdové svatbě. Celá vesnice vyprovází myšky, aby se „oženily co nejdál“ – pak je vypustí u řeky nebo do lesa. Lidé věří, že všechny myši půjdou za nimi, a tím se od nich lidé osvobodí.
Сивата мишка (Šedá myška)
Bulharská báseň.
22. prosince – Detinici (Srbsko)
Detinci (srbsky: Детињци) neboli Den dětí je svátek spojený se oslavou vánočních svátků a oslavuje se v Srbsku vždy před pravoslavnými Vánocemi. Představte si, že toho dne brzy ráno dospělí děti svážou! K vázání se používá šátek, aby se děti neporanily. Nohy nebo ruce jsou obvykle svázány k sobě a pak ke stolu nebo židli. Děti se pak musí „vykoupit“ drobným dárkem, který samy vyrobily, a také slibem, že budou hodné. Povídá se o tom, že se poctivé a hodné dítě snadno vykoupí. Tato nevšední tradice symbolizuje pevné rodinné vazby, harmonii, mír, respekt a vzájemnou pomoc ve všech situacích.
Děti ale nezůstávají nic dlužné a v následujících týdnech svážou dospělé. Jsou to celkem tři svátky – Den dětí (22. prosince), Den matek (29. prosince) a Den otců (4. ledna). Jsou to rodinné svátky a všichni se na ně v Srbsku těší!
do 25. prosince – Karačoňa (Romové)
Vánoce jsou svátkem křesťanským a Romové je slaví po celém světě. Čeští a slovenští Romové nazývají Vánoce Karačoňa. Mezi romské tradice vánočních svátků patří odpuštění a smíření, vzpomínání na pozůstalé a společná večeře v širokém rodinném kruhu. Před Vánoci si romské ženy dávají velmi záležet na úklidu, vše musí být naprosto čisté.
Pro samotný Štědrý den se používá romské slovo Veľija nebo Viľija. Romové se v tento den postili a zachovalo se to dodnes. Podle zvyku patří příprava večera matkám a dcery jim pomáhají. Otcové a synové zdobí stromeček, podle tradice rozkládají slámu na podlahu, aby místnost připomínala Ježíškovy jesličky. Před večeří má otec rodiny nebo nejstarší syn proslov. Po večeři Romové oslavují, zpívají a tančí, a hlavně si váží toho, že mohou být pospolu.
Karačoňa varekana kana esas (Když byly kdysi Vánoce)
Romská báseň.
Avas, Roma, ke Betlema (Půjdem spolu do Betléma)
Romská vánoční koleda.