Dva nové kvízy na téma kalendář a jeden starší.

Ve zbrusu novém kvízu Kalendář svátků je několik otázek týkajících se kalendáře jako takového a pak tam najdete otázky k tradičním svátkům, které se během roku slaví - a to nejen v České republice.

Falešní přátelé - kalendář. Falešní přátelé nebo také Zrádná slova jsou slova v jiném jazyce, která znějí nebo se píší podobně jako v češtině, ale znamenají něco úplně jiného. V tomto kvízu se vyskytuje několik jazyků, všechny otázky se však týkají názvů měsíců.

Kvíz Lunární kalendář a Nový rok patří k tématu, o kterém  jsme psali v Kamarádech 2018/1 Lunární nový rok také známý jako Čínský oslavují lidé z jihovýchodní Asie, tam kde se řídí lunárním (přesněji lunisolárním) kalendářem. Svátek připadá na úplně jiný den než 1. ledna.

27. ledna – Savindan (Srbsko)

Den smrti srbského světce Sávy, 27. ledna, je významným svátkem a Srbové ho nazývají Savindan. Tento den je v Srbsku svátkem všech škol, na kterých se pořádají školní oslavy, a to již od roku 1840. Děti si však dílo sv. Sávy připomínají celý týden. Svátek svatého Sávy je jedním z největších církevních a rodinných svátků srbského národa. Pojí se k němu mnoho srbských lidových zvyků, písní a pověstí. Například se před Savindanem nevypouštěl dobytek na pastvu, aby se nezatoulal do lesa. Věřilo se, že by se tak mohlo stát a vlci by ho sežrali.

Ve skutečném životě byl svatý Sáva hodně významný Srb, který žil ve 12. století. Byl to srbský princ a syn krále Štěpána Nemanji, ale v 17 letech se stal mnichem. Později zajistil nezávislost srbské církve a stal se srbským arcibiskupem. Staral se o bezpečí země a zabránil válce. Byl to také významný spisovatel.

Sveti Sava i slijepac (Svatý Sáva a slepec)
Pověst o tom, jak Sáva slepci vrátil zrak.

Další texty v srbštině

8. února – Tlustý čtvrtek (Polsko)

Tlustý čtvrtek (Tłusty czwartek) je oblíbený polský svátek a je jako stvořený pro všechny mlsouny. Právě ten den můžeme totiž v neomezeném množství konzumovat koblížky bez ohledu na kalorie.

Datum svátku je pohyblivé a záleží na termínu Velikonoc. Slaví se vždy v poslední čtvrtek před velkým půstem. Ale tradice tohoto svátku sahá daleko do pohanských časů. Byl to den, kdy se slavil příchod jara. Oslava spočívala v tom, že se jedlo hodně mastných potravin, zvláště masa. Koblížky se původně připravovaly z chlebového těsta a plnily se tučným masem. Sladká verze koblížků se v Polsku objevila až v XVI. století. Uvnitř koblížku se ukrýval oříšek nebo mandle. Ten, kdo ji v koblížku objevil, měl mít hojnost a úspěch po celý následující rok. Dnes jsou nejpopulárnější koblížky plněné marmeládou z růží, čokoládou, pudingem, jablíčky nebo tvarohem.

Texty v polštině

7. dubna – Komatál (Maďarsko)

V Maďarsku bylo zvykem na Svatodušní neděli po Velikonocích posílat misky kamarádství (koma znamená v maďarštině kamarád). Tento zvyk, který se jmenuje Komatál, praktikovaly především mladé dívky, ale stávalo se i to, že dívky posílaly misky chlapcům nebo si je posílali chlapci mezi sebou.

Fungovalo to takto: Obdarovaný dostal misku kamarádství a nechal si dobroty, které obsahovala. Na tuto nabídku kamarádství odpověděl tak, že do stejné misky vložil jiné dobroty a vrátil je původnímu odesilateli. Následně se odesílatelé misek stávali něco jako bratři a sestry. Chlapci a děvčata tímto způsobem navazovali přátelství na celý život. Obsah misek se lišil podle regionu, ale nechyběly v něm malované kraslice, koláče, jablka, tradiční chleba a lahvička s pitím. Misky kamarádství byly pěkně nazdobené. Předávaly se za doprovodu zpívaného či mluveného pozdravu.

Komatálat hoztam 
(Pro kámoše jsem misku přinesla)
Maďarská velikonoční říkanka.

Další texty v maďarštině

19. května – Pünkösd (Maďarsko)

Letnice (maďarsky Pünkösd) jsou slaveny 50 dnů po Velikonocích a jsou jedním z největších svátků jara. Na tento svátek se v Maďarsku volil král Letnic. V silových soutěžích, jako je nošení polena či hod do obruče, se vybíral statný mládenec, který se stával „králem“. Král měl pak různé výhody – velel ostatním chlapcům ve vesnici, musel být zván na všechny svatby a oslavy, mohl pít zdarma v hospodách a platila za něj obec. Jeho kralování trvalo týden a někde dokonce celý rok.

Dalším zajímavým maďarským zvykem spojeným s Letnicemi je pochod letniční královny. Čtyři starší dívky vodily po vesnici pátou dívku. Ta byla královna, byla nejmenší a jako nevěsta oblečena v bílém. Hlavu letniční královny zakryly závojem či látkou. Chodily dům od domu, zpívaly, vinšovaly a říkaly magická zaklínadla. Královnu pak zvedly nahoru. Od vesničanů dostávaly drobné dary.

A pünkösdi rózsa (Letniční pivoňka)
Maďarská píseň.

Další texty v maďarštině

15. srpna – Vela Gospa (Chorvatsko)

Jeden z největších církevních svátků v roce spolu s Velikonocemi a Vánocemi je v Chorvatsku Svátek Nanebevzetí Panny Marie (chorv. Vela Gospa), který připadá každoročně na 15. srpen. Chorvaté mají v tento den i státní svátek. V tento den putují statisíce věřících Chorvatů do hlavních poutních míst mariánských svatyní, které jsou rozesety po celém Chorvatsku. Na každém z těchto míst probíhají oslavy podle místních tradic.

Tyto tradice mají specifické obyčeje a vzájemně se od sebe docela liší. Dalmácie je místo, kde je mariánská úcta zvlášť rozšířená. Matku Boží, tedy doslova chorvatsky Velkou paní, uctívají v zemi již od nejstarších dob. Nyní je v celém Chorvatsku 1 160 mariánských kostelů a poutních míst ležících ve všech koutech země. Ta patří i k významným kulturně historickým památkám, které Chorvaté střeží i jako kulturní odkaz svých předků.

Zdravo, Djevo (Zdravím tě, Panno)
Chorvatská píseň.

Další texty v chorvatštině

27. října – Miškin den (Bulharsko)

V Bulharsku je den svatého Nestora (27. října), který je nazývaný Myší den (Miškin den, Мишкин ден). Podle lidové pověsti vyšly myši z břicha pohana, kterého sv. Nestor probodl oštěpem. O Myším dni se ucpávají díry v domě. Ženy nesmějí šít, nepoužívají se ostré předměty – jehlice, sekery, nůžky. Nesmí se vyslovit slovo „myška“, aby si myši nepomyslely, že jsou zvány do domu. Někde se peče pita ozdobená kočičí prackou.

S tímto dnem je spojena i tzv. Myší svatba. Dvě ženy stejného jména uloví myšího samečka a samičku, ozdobí je jako ženicha a nevěstu, přivážou je k sobě a dají do košíku. Chodí se v průvodu jako při opravdové svatbě. Celá vesnice vyprovází myšky, aby se „oženily co nejdál“ – pak je vypustí u řeky nebo do lesa. Lidé věří, že všechny myši půjdou za nimi, a tím se od nich lidé osvobodí.

Сивата мишка (Šedá myška)
Bulharská báseň.

Další texty v bulharštině

do 25. prosince – Karačoňa (Romové)

Vánoce jsou svátkem křesťanským a Romové je slaví po celém světě. Čeští a slovenští Romové nazývají Vánoce Karačoňa. Mezi romské tradice vánočních svátků patří odpuštění a smíření, vzpomínání na pozůstalé a společná večeře v širokém rodinném kruhu. Před Vánoci si romské ženy dávají velmi záležet na úklidu, vše musí být naprosto čisté.

Pro samotný Štědrý den se používá romské slovo Veľija nebo Viľija. Romové se v tento den postili a zachovalo se to dodnes. Podle zvyku patří příprava večera matkám a dcery jim pomáhají. Otcové a synové zdobí stromeček, podle tradice rozkládají slámu na podlahu, aby místnost připomínala Ježíškovy jesličky. Před večeří má otec rodiny nebo nejstarší syn proslov. Po večeři Romové oslavují, zpívají a tančí, a hlavně si váží toho, že mohou být pospolu.

Karačoňa varekana kana esas (Když byly kdysi Vánoce)
Romská báseň.

Avas, Roma, ke Betlema (Půjdem spolu do Betléma)
Romská vánoční koleda.

Další texty v romštině