Publikace - Co všecko je Česko
Výukový materiál zaměřený na podporu integrace dětí s odlišným mateřským jazykem.
V prosinci 2022 jsme vydali výukový materiál zaměřený na podporu integrace dětí s odlišným mateřským jazykem na území Prahy a na jejich seznámení s českými reáliemi. Materiál má jak tištěnou, tak interaktivní elektronickou podobu, kterou můžete využívat k práci ve třídách nebo skupinách, například i prostřednictvím elektronické tabule.
Kniha je rozdělena do 20 tematických kapitol. Každá kapitola obsahuje poutavě napsaný příběh, informační texty na doplnění a dále úkoly (včetně řešení), které děti plní samy či s pomocí dospělého. Každé téma je také rozšířeno o multimediální obsah. Celou knihu pak zakončuje kvízová hra typu „člověče, nezlob se“ obohacená o 60 kvízových kartiček, v které si děti mohou otestovat své znalosti nabyté po přečtení knihy. Publikace pobízí malé čtenáře i k poznávacím procházkám po Praze, a to formou poznávací soutěže „Selfíčko“. Nabízíme jim také návod, jak si vyrobit svůj deníček, do kterého budou zaznamenávat své pražské objevy a zážitky.
Obsah knihy
Listovací náhled
Hry a kvízy
1. Město Praha
2. Český jazyk
3. Slovo robot
4. Loutkářství
5. Kreslené filmy
6. Pohádky
7. Národ pejskařů
8. Česká kuchyně
9. Auta Škoda
10. Sport a cvičení
11. Hrady a zámky
12. Objevitelé
13. Vynálezci
14. Tance a plesy
15. Souznění s přírodou
16. Hračky a stavebnice
17. Čarodějnice a špekáčky
18. Slavnosti
19. Tradice
20. Touha po vesmíru
O autorech knihy
Kniha vychází s finanční podporou Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Publikaci ve formátu PDF stáhněte zdarma pomocí odkazu níže (19 MB).
Listovací náhled
Doprovodná multimedia a odkazy:
Nové kvízy a Pražský deníček k vytisknutí
Speciálně pro tuto publikaci jsme vytvořili dva zábavné kvízy - Co všecko je Česko a České večerníčky .
První kvíz je směs otázek z 20 tematických okruhů, které odpovídají 20 kapitolám publikace. Odpovědi na otázky naleznete právě v zde, proto doporučujeme si knížku nejprve prohlédnout.
Ve druhém kvízu budete odpovídat na otázky, jako například kdo je Maxipes Fík, Rumcajs nebo kde bydlí Bob a Bobek. Jako bonus na závěr si budete moci každý večerníček pustit.
Odkazy na další naše starší kvízy, hry a videa, která se k tématům hodí, naleznete vždy u dané kapitoly. Navíc jsme přidali i další zajímavá videa a odkazy.
V závěru knihy je Pražský deníček. Abyste si stránku nemuseli kopírovat, múžete tisknout přímo z tohoto PDF.
1. Město Praha
Praha je hlavní město České republiky. Jako významná historická památka je na soupisu světového kulturního dědictví UNESCO.
Věží a věžiček je prý v Praze několik tisíc. Zdobí nejen kostely, ale i paláce a nároží (rohy domů na křižovatkách ulic). Jednou z nejkrásnějších věží je Prašná brána. Věže jsou i na obou stranách Karlova mostu. Staroměstská radnice má věž, do níž je zabudovaný slavný Orloj.
Taky Pražský hrad, který je považovaný za jeden z největších hradů světa, má několik věží. Nejznámější je asi Daliborka. Nejvyšší je součástí katedrály svatého Víta.
Přístroje v Astronomické věži v Klementinu denně zaznamenávají teplotu vzduchu už od roku 1775, což je nejdelší takové sledování na světě.
Petřínská rozhledna je inspirovaná Eiffelovou věží v Paříži, je však pětkrát menší (měří 65 metrů). Zato se tyčí na kopci Petřín a je z ní krásný pohled na Prahu už od roku 1891.
Nejvyšší pražskou věží je televizní vysílač na Žižkově. Měří 216 metrů a ve výšce 63 metrů se nachází restaurace. Dokončena byla v roce 1992.
Od roku 1996 stojí na nábřeží Vltavy Tančící dům. Jeho dvěma věžím se říká Ginger a Fred podle slavného amerického tanečního páru Ginger Rogersová a Fred Aster.
Zahrejte si naše Pexeso – Pražská abeceda
ve které najdete mnoho dalších míst a staveb z hlavního města Prahy.
2. Český jazyk
Čeština je pro řadu cizinců těžká. Podstatná jména i slovesa mají mnoho různých tvarů. Obtížný je i pravopis, hlavně psaní i a y. Hláska ř je jedinečná. V jiných jazycích než v češtině ji nenajdete.
Výslovnost hlásky ř dělá problémy cizincům, ale někdy i rodilým Čechům. Vada výslovnosti se dá odstranit pravidelným cvičením pod dohledem logopeda (odborníka na správnou mluvu).
Písma některých jazyků nemají pro hlásku „ř“ znak. Někdy to řeší tím, že z „ř“ udělají „r“. Jindy použijí kombinaci znaků, která je hlásce „ř“ nejpodobnější. Například rž v azbuce.
Čeština je slovanský jazyk. Stejně jako třeba slovenština, polština, ruština, běloruština, ukrajinština, chorvatština, srbština nebo bulharština. Všechny slovanské jazyky se vyvinuly ze společného jazyka, kterému se říká praslovanština.
Zahrejte naše slovní a výukové hry.
Jsou v češtině, ale i v mnoha cizích jazycích.
3. Slovo robot
Česká slova používaná i v jiných jazycích
Robot je slovo, které poprvé použil spisovatel Karel Čapek do divadelní hry R.U.R. Poradil mu to ale jeho bratr Josef. Slovo pochází ze slova robota, což je starý výraz pro práci.
Tolar byla mince, která se od roku 1519 razila ze stříbra z dolů u českého města Jáchymov. Tyto peníze se brzy dostaly za hranice Českého království. Lidé si stříbrné mince odvezli do Ameriky, kde se prý pro svůj vzhled staly oblíbeným platidlem. Název pak převzaly i jiné mince a z tolaru se stal dolar, který se v roce 1785 stal základem americké měny.
Píšťala byla palná zbraň, kterou na začátku 15. století používali v českých zemích bojovníci nazývaní husité. Byla to dlouhá úzká trubice s dřevěnou nebo kovovou pažbou (část střelných zbraní sloužící k opření zbraně o rameno střelce). Později se těmto píšťalám začalo u nás a pak i ve světě říkat pistole.
Polka je společenský tanec, který vznikl kolem roku 1830 v Čechách. Hudba k němu se hraje v polovičním rytmu. Proto se mu nejdřív říkalo půlka. Později byl název změněný na polka, snad jako výraz sympatií k tehdy utlačovaným Polákům. Tanec a taneční hudba i s pojmenováním se rozšířily po Evropě i Americe. Nejznámější je skladba Škoda lásky.
Koláče jsou sladké zákusky, které měly původně tvar a možná i velikost kola. V angličtině se uchytil název kolache a v Rakousku pečou kolatsche.Kreativní dílna - Ruka robota - Zhotovte si ruku robota na jednoduché "dálkové ovládání."
4. Loutkářství
Spejbl je populární česká loutka, kterou vytvořil řezbář Karel Nosek už v roce 1920 podle návrhu loutkoherce Josefa Skupy. Ten marionetu vodil pomocí nití a taky jí propůjčil hlas. Řezbář vytvořil o osm let později malého „spejblíka“. Brzy se ustálilo, že to bude Spejblův syn a dostal jméno Hurvínek. Josef Skupa mluvil za obě postavy.
Dvojice si brzy získala oblibu diváků. Vznikaly rozhlasové nahrávky, gramofonové desky i knihy. V roce 1930 pan Skupa založil Divadlo Spejbla a Hurvínka, nejdřív v Plzni a pak v Praze, kde divadlo působí dodnes. Herci vždy dodržují tradici, že obě postavy mluví jeden člověk.
Představení Spejbla a Hurvínka jsou známá po celém světě. Herci se jejich role naučili ve skoro třiceti cizích jazycích, aby jim publikum rozumělo. A tak Hurvajz a jeho taťulda mluví například i arabsky, japonsky a čínsky.Spejbl a Hurvínek na houbách - 1973
5. Kreslené filmy
Krtek je hlavní hrdina 49 krátkých kreslených filmů, jejichž autorem je výtvarník Zdeněk Miler. První díl z roku 1957 se jmenuje Jak krtek ke kalhotkám přišel a jeho úkolem původně bylo představit dětem, jak se ze lnu vyrábí oblečení. Tento díl byl mluvený, ale ve všech dalších už Krtek vydává jen různé zvuky znázorňující smích, úlek, překvapení, strach či spokojenost. Proto není třeba filmy překládat do jiných jazyků. Zvuky, které Krtek vydává, jsou všem srozumitelné. Zpočátku je pro film nahrávaly malé dcerky Zdeňka Milera, Barbora a Kateřina, která je dnes taky ilustrátorkou.
Vedle Krtka v příbězích často vystupují jeho kamarádi žába, myška, zajíc a ježek.
Podle animovaných filmů o Krtkovi pak vznikly obrázkové knihy i leporela s krátkými texty nebo básničkami. Znají je děti u nás i v zahraničí.
Po smrti Zdeňka Milera, který se dožil 90 let, se Krtek dostal i do Číny, kde byl natočený kreslený film Krtek a panda. Jenže už to byl úplně jiný Krtek a natáčení dalších dílů brzy skončilo.Krtek a autíčko - 1963.
6. Pohádky
Český večerníček je asi celosvětový unikát. Televizní pořad v podobě krátké pohádky (většinou kreslené, méně často loutkové či hrané) se dětem před usnutím vysílá nepřetržitě od roku 1965. A od roku 1973 každý večer. Pohádku uvádí znělka, v níž postava kluka Večerníčka v papírové čepici děti přivítá a po pohádce jim popřeje dobrou noc.
Mezi nejznámější večerníčkovské seriály patří například Křemílek a Vochomůrka, O loupežníku Rumcajsovi, O krtkovi, Víla Amálka, Krkonošské pohádky, Maxipes Fík, Maková panenka, Bob a Bobek – králíci z klobouku, Mach a Šebestová, Příběhy včelích medvídků, Pat a Mat, Rákosníček, Žofka, ředitelka zoo, Krysáci a spousty dalších.
Češi milují pohádky. O Vánocích je v televizi sledují malí i velcí. Každý rok taky přibude nějaká nová. Nejoblíbenější je asi pohádka Tři oříšky pro Popelku.
Typické postavy v českých pohádkách jsou čert, vodník, hejkal, ježibaba či naopak hodná babička plnící přání a hloupý Honza, který je ale často velice chytrý.
Maxipes Fík - Zrození Maxipsa Fíka - 1975
7. Národ pejskařů
Domácí mazlíčci, hlavně psi nebo kočky, žijí v každé druhé české domácnosti. Celkem je u nás registrováno asi dva a půl milionu psů.
Nejoblíbenějšími jmény pro psy jsou Max, Ben, Bety a Bára.
Z plemen jsou nejčastější německý ovčák, jezevčík, boxer, teriér, čivava, border kolie, pudl, kokršpaněl a bígl.
Každý chovatel musí za psa platit poplatky (pokud se nejedná o psa asistenčního nebo vodicího, který pomáhá nevidomým), zařídit, aby byl pes očipovaný a byl očkovaný proti vzteklině. Psi nesmí na dětská hřiště a pískoviště a nemohou volně pobíhat v parcích, pokud to není výslovně dovoleno cedulí. A každý, kdo jde psa venčit, by po něm měl uklidit.
Kromě psů chovají Češi ve svých bytech taky kočky, morčata, křečky, papoušky, ještěrky i hady. A hodně Čechů má doma akvárium plné rybiček.
8. Česká kuchyně
Základním jídlem většiny Čechů je oběd. Skládá se z polévky a hlavního jídla. Někdy následuje dezert (buchty, koláče, bábovky). Hlavní jídlo často tvoří vepřové či hovězí maso nebo drůbež. Oblíbené jsou omáčky (svíčková, koprová, houbová, rajská), obvykle zahuštěné smetanou či moukou. Jako příloha se kromě houskových či bramborových knedlíků jí rýže, brambory, případně bramborová kaše, a těstoviny.
Ve školních jídelnách se často podávají i sladká jídla (ovocné knedlíky, dukátové buchtičky, žemlovka, vdolky). Oblíbený je smažený sýr. Za typicky české jídlo se považuje knedlo vepřo zelo.
K pohoštění Češi často připravují obložené chlebíčky. Dospělí na celém světě znají české pivo, slivovici (pálenka ze švestek) a becherovku (bylinný likér). Pro cizince mohou být česká jídla těžká. Ale česká kuchyně je otevřená vlivům ze zahraničí, takže je dnes mnohem pestřejší, než bývala dřív.
Některé české speciality získaly ochrannou známku původu, to znamená, že mají přesně předepsanou recepturu a neměly by se vyrábět jinde než u nás. Jsou to například olomoucké tvarůžky (sýr), jihočeská niva (sýr), špekáčky (uzenina), třeboňský kapr (ryba), pardubický perník, karlovarské oplatky, hořické trubičky (oplatky), valašský frgál (koláč), štramberské uši (oplatky) a různé druhy piva.
Vyzkoušejte kvíz Mezinárodní česká Kuchyně.
V české kuchyni máme spousty jídel, které vypadají mezinárodně. Jistě znáte třeba španělský ptáček nebo holandský řízek. Ne vždy mají ale s dotyčným místem něco společného.
9. Auta Škoda
Škoda je název české automobilky. Václav Laurin a Václav Klement nejdřív v Mladé Boleslavi vyráběli motocykly. Emil Škoda byl majitel strojíren v Plzni. Spojením těchto dvou firem vznikla továrna na výrobu automobilů. Auta se značkou Škoda, ale i české tramvaje, lokomotivy a letadla se vyvážejí do celého světa.
Škoda muzeum se nachází v Mladé Boleslavi, další muzeum Svět škodovek najdete v obci Mrač, kousek za Prahou.
Kromě auta Škoda jsou za hranicemi České republiky známé například boty Baťa, klobouky Tonak, židle Tonet, klavíry Petrof a především české sklo – skleněné vánoční ozdoby, bižuterie, broušené vázy a křišťálové lustry.
Škoda jede do světa - historie Škody.
10. Sport a cvičení
Sokol je největší česká tělovýchovná organizace. Byla založená už v roce 1862. Jejím cílem je, aby co nejvíc lidí sportovalo, aby milovali pohyb, byli zdatní a zdraví. Sokolové vždy kladli důraz na čest, na národnostní, rasovou i náboženskou snášenlivost a na lásku k rodné zemi. Jsou organizátory nejen sportovních, ale i kulturních a společenských akcí. Sokolské hnutí funguje i za hranicemi České republiky. Jeho členové mají své heslo, prapor a kroj, který oblékají při slavnostních příležitostech. Asi největším svátkem všech Sokolů je Všesokolský slet, kdy se tisíce lidí sejdou při společném cvičení.
Češi rádi sportují. Děti mají ve škole předmět tělesná výchova, chodí na kurzy plavání, jezdí na lyžařské výcviky, mnozí o prázdninách s vodáckými oddíly sjíždějí řeky na kánoích. Spousta dětí i dospělých se sportu věnuje i ve volném čase. Síť sportovních oddílů vychovává nové talenty. Jedním z nejpopulárnějších sportů u nás je fotbal a hokej.
Čeští hokejisté se prosadili i v cizině. Jméno Jaromíra Jágra se stalo skoro legendou. Ale je tu celá řada dalších slavných sportovců. Například tenistka Petra Kvitová je dvojnásobnou vítězkou Wimbledonu. Rychlobruslařka Martina Sáblíková získala medaile na čtyřech olympiádách za sebou. A Ester Ledecká je olympijskou vítězkou ve dvou sportech – snowboardu a lyžování.
Sokol - 160 let- tato organizace oslavila v roce 2022 kulaté výročí.
11. Hrady a zámky
Na území České republiky se nachází více než 2 000 hradů, zámků, tvrzí a zřícenin. Spousta staveb se v průběhu staletí měnila. Jejich majitelé je postupně přestavovali podle soudobé módy. Občas se i stalo, že byl původní středověký hrad přestavěný na zámek. Některé starobylé stavby se zachovaly do dnešní doby tak, že se v nich dá bydlet. Jiné se časem rozbořily a dnes slouží jako vyhlídkové místo do krajiny, kde původní hrad připomínají jen základy a několik otesaných kamenů.
Mezi nejznámější patří například Pražský hrad, Karlštejn, Křivoklát, Bezděz, Konopiště, Hluboká, Kost, Houska, Červená Lhota, Český Krumlov, Loket či Lednice.
Na mnohých hradech a zámcích se natáčely české filmové pohádky. Například Jak se budí princezny na Pernštejně, Honza málem králem na Křivoklátě, Sedmero krkavců na Zvíkově, Peklo s princeznou v Kroměříži, Princ a Večernice v Ploskovicích, Princezna ze mlejna na zámku Dobříš, Nejkrásnější hádanka na Sychrově, Z pekla štěstí v Telči, O princezně Jasněnce a létajícím ševci na hradě Bouzov… a takhle bychom mohli pokračovat.
12. Objevitelé
Několik z mnoha českých vědců
Bedřich Hrozný byl český vědec, který se zabýval hlavně výzkumem Orientu. V roce 1915 se mu podařilo rozluštit chetitštinu, tehdy neznámý jazyk, který se používal na území starověké Mezopotámie.
Jan Řehoř Mendel byl moravský přírodovědec německého původu. Při svém působení v Brně v letech 1856–1863 dělal pokusy s křížením semen hrachu. Objevil pravidla, která položila základ genetiky (vědy, která zkoumá dědičnost).
Jan Jánský byl český lékař, který v roce 1907 objevil a přesně určil čtyři základní krevní skupiny (A, B, AB, 0).
Jaroslav Heyrovský byl český chemik. V roce 1959 získal Nobelovu cenu za objev polarografie (metody, která slouží k určení chemického složení látek).
Antonín Holý byl český chemik, který objevil látky účinné proti virovým onemocněním.
Vyzkoušejte náš kvíz - Čeští vynálezci a objevitelé
Baví tě věda a technika? V Kamarádech č. 4/2016. Jsme měli originální deskovou hru o českých vynálezcích objevitelích.
13. Vynálezci
Zajímavé české vynálezy:
Prokop Diviš vynalezl v roce 1754 hromosvod (zařízení, které se využívá jako ochrana budov před škodlivými účinky blesku).
V roce 1902 vznikly patentky – dvojdílné kovové knoflíky, jejichž části do sebe zapadají (1902).
Možná píšete verzatilkou – tužkou s mechanicky posunovanou tuhou. Vznikla v roce 1950.
Ve spoustě domácností se od roku 1957 používá remoska – zapékací nádoba, jež se přiklápí víkem, ve kterém je elektrické topení.
Celosvětově používané jsou kontaktní čočky nahrazující brýle, vynalezl je Otto Wichterle v roce 1961.
Čeští vědci vymysleli v roce 2004 nanovlákna pro lékařské využití, hlavně ke krytí ran.
Domácí pokusy - výroba jednoduchého elektromotorku - Návod jak si doma postavit jednoduchý elektromotor pomocí zvonkového drátu, ploché baterie a silného magnetu.
Domácí pokusy - výroba vodních hodin - Návod, jak si doma sestrojit vodní hodiny, které fungují podobně jako přesýpací. Namísto písku je v nich ale voda.
Jak vznikla kostka cukru - muzejni noc 2006, Dačice.
14. Tance a plesy
Hromadné taneční kurzy jsou v Česku fenomén. Bývalo zvykem, že tanečními prošla ve věku 16–18 let většina dívek a chlapců. Často se společně hlásily celé třídy. Dnes počet těch, kteří taneční kurzy navštěvují, přece jen klesá. Zato přibývá dospělých, kteří se do tanečních kurzů hlásí pro vyplnění volného času a pro zábavu při hudbě. Taneční bály a plesy, které se konají většinou v zimě, jsou velkou společenskou událostí.
Vyučují se tance standardní – walz, valčík, polka, tango, slowfox a quickstep (čti kvikstep) a latinskoamerické – samba, rumba, cha cha (čti ča-ča), paso doble a jive (čti džajv).
V kurzech tance pro mládež nejde jen o tanec jako takový, ale i o schopnost naučit se dobře vystupovat, vést rozhovor a umět se na společenské události vhodně oblékat. Dívky nosí večerní šaty, obvykle s širší sukní, chlapci oblek a košili s kravatou či motýlkem a bílé rukavičky.
15. Souznění s přírodou
V létě a na podzim vyrážejí na houby statisíce Čechů. Mnozí vstávají ještě za tmy, aby byli v lese první. Někteří mají svá tajná místečka, kde hub roste hodně, a nevyzradí je ani nejlepším přátelům. Nasbírané houby pak doma čistí, krájí a suší, zavařují nebo z nich připravují smaženici, polévku, omáčku či houbové řízky. Houbaření je i příležitost k procházce na zdravém lesním vzduchu. Je to aktivní odpočinek pro celou rodinu.
Přírodní podmínky České republiky jsou pro růst hub neobyčejně příznivé. Roste tu obrovské množství druhů. Většina z nich je nejedlá. Člověku neublíží, ale nejsou chutné. Asi dvacet druhů hub je však smrtelně jedovatých. Každý rok se v Česku houbami přiotráví asi 400 lidí. V těchto případech je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Na rozdíl od některých jiných zemí není v Česku sbírání hub zakázáno a lidé je mohou sbírat v jakémkoliv množství, pokud jsou určené pro jejich vlastní spotřebu. Sbírat se nesmí jenom chráněné druhy.
V lese na houbách - Kája a Bambuláček.
16. Hračky a stavebnice
Stavebnice Merkur je český výrobek. Byla oblíbenou hračkou tvořivých dětí už před sto lety. Skládá se z ocelových proužků s mnoha předvrtanými díly, které se k sobě sešroubují. K tomu slouží šroubky a matice, ale i celá řada speciálních součástek, jako jsou různá kola, ozubená kolečka, hřídele, kladky (zařízení sloužící k pohybu jednotlivých dílků), ale i pásy na buldozer. Některé sady obsahují elektromotorky k pohánění postavených strojů a z některých je možné sestavit i jednoduchého robota.
Další typickou hračkou vyráběnou u nás je igráček – malá plastová postavička s pohyblivýma rukama a nohama. Většinou představuje nějaké povolání. Jako první byl v roce 1976 vyrobený zedník. Dnes existuje něco přes sto různých igráčků.
České děti mají rády i skleněné korálky a kuličky a tradiční hračky ze dřeva, například různé stavebnice, vláčky, zvířátka na kolečkách a domečky pro panenky.
Fenomén Merkur - vyrábí se od roku 1920.
17. Čarodějnice a špekáčky
Zvyk zapalování ohňů posledního dubnového dne k nám asi přinesli Keltové, kteří na našem území kdysi žili. Oheň měl spálit vše špatné a zlé, ukončit zimu a přivítat jaro. Lidé se kolem ohně veselili, pili, tančili a ti nejodvážnější ho dokonce přeskakovali.
Lidé si posezení u ohně oblíbili, takže i dnes od jara do podzimu dělají ohníčky na svých zahradách, na táborech (proto se těmto ohňům taky říká táborák), nebo na výletních místech, která jsou k rozdělávání ohňů vyhrazená. V den pálení čarodějnic mají hasiči v celém Česku pohotovost. Někdy drží hlídky přímo u zapálených ohňů, aby plameny nezpůsobily požár. V období velkého sucha je pálení čarodějnic dokonce zakázané.
Při posezení u ohně skoro nikdy nechybí opékání špekáčků (buřtů). Špekáček je tradiční česká uzenina. Jako specialitu ho čeští řezníci vymysleli už roku 1891. Směs vepřového a hovězího masa a malé kousky špeku se plní do střívek, která se vždy po 5–7 cm zaškrtí provázkem nebo kovovou sponkou, takže vzniká věnec buřtů, z něhož se jednotlivé špekáčky odřezávají. Špekáčkům naloženým v nálevu z vody, octa a koření se říká utopenci.
V roce 2011 byl český špekáček zapsaný Evropskou komisí do seznamu zaručených tradičních specialit.
Vyzkoušejte náš Strašidelný kvíz.
V tomto kvízu se to hemží čerty, draky, upíry, bezhlavými rytíři duchy a další havětí. Mezi vědomostníma otázkama se ale objeví i pár lehkých logických úloh.
18. Slavnosti
Jízda králů je lidová slavnost založená na starém obyčeji, jehož původ už dneska nikdo přesně nezná. Odehrává se na jaře a pravděpodobně vycházela z královských oslav a církevních rituálů. Objíždění polí na koních možná mělo zajistit dobrou úrodu. Dřív se jízdy králů každý rok konaly po celém Česku, dnes už tento zvyk udržují jen v některých obcích na Slovácku (území jihovýchodně od Brna) a Hanácku (oblast severovýchodně od Brna). Asi nejznámější je jízda králů ve Vlčnově, kde se tato tradice udržuje nepřetržitě už dvě stě let.
V roce 2011 byla jízda králů zapsaná organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.
19. Tradice
Verbuňk je lidový tanec ze Slovácka (oblast na jihovýchodě Moravy). Tančí ho muži, každý sám a každý trochu jinak. Hudební doprovod k verbuňku tvoří cimbálová nebo dechová muzika.
Kdysi verbuňk tančili chlapci, kteří byli právě naverbováni (odvedeni) na vojnu. Tancem předváděli své schopnosti a fyzickou sílu a chtěli jím zapůsobit hlavně na dívky, s kterými se zároveň loučili. Později se tanec stal součástí různých lidových slavností a na Slovácku ho muži tančí dodnes. Soutěž o nejlepší verbuňk je součástí každoročního Mezinárodního folklórního festivalu ve Strážnici.
Verbuňk je od roku 2005 zapsaný organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.
Zahrejte si hru - Pexeso lidové kroje,
které jsme v tištěné podobě připravili ve spolupráci s Domem národnostních menšin v Praze.
20. Touha po vesmíru
První český kosmonaut Vladimír Remek letěl do vesmíru v roce 1978 raketou Sojuz 28. Na oběžné dráze strávil necelých osm dní. Vezl si s sebou malou figurku Švejka. Na skafandru měl Remek českou, tehdy ještě československou vlajku.
Československá vlajka se ale do vesmíru dostala už o šest let dřív, a dokonce až na Měsíc. V roce 1972 si ji s sebou vzal Američan Eugene Cernan, zatím poslední člověk, který stál na Měsíci. Rodina Cernanovy maminky Rozálie Cihlářové pocházela z Čech.
Do vesmírných misí byli zařazeni ještě dva američtí astronauti českého původu Jim Lovell a John Blaha.
Americký astronaut Andrew Feustel vyletěl do vesmíru několikrát. A s ním nejen česká vlajka, básnická sbírka Jana Nerudy Písně kosmické, kresba židovského chlapce z Terezína, ale v roce 2011 i postavička plyšového Krtka. Proč to Andrew dělal? Maminka jeho ženy byla Češka.
Na Měsíci zazněla během přistání Apolla 11 z magnetonové pásky nahrávka symfonie od českého skladatele Antonína Dvořáka Novosvětská. Vždyť lidstvo v tu chvíli opravdu objevilo nový svět.
Ve vesmíru obíhá asi 500 planetek, které jsou pojmenované po významných českých osobnostech, po hrdinech českých mýtů, pohádkových postavičkách, ale i po českých městech, řekách či horách. Pojmenovali je tak čeští astronomové, kteří je objevili.
Evropská kosmická agentura (ESA) představila v roce 2022 nový tým sedmnácti astronautů pro vesmírný program, vybírala z bezmála 22 600 lidí. Členem záložního týmu je i český stíhací pilot Aleš Svoboda.
Vladimír Remek - prvni občan ČSSR v kosmu, 1978.
O autorech knihy
Ivona Březinová – autorka textu knihy je známa česká spisovatelka, která píše knihy pro děti a mládež. Spolupracuje se s naším Spolkem Zaedno již delší dobu a kniha Co všecko je Česko je již její druhou knihou, kterou napsala speciálně pro nás.
Autorkou koncepce knihy a ilustrací je Sevdalina Kovářová Kostadinova. Kniha je ilustrovaná velmi originálně a tvorba samotných ilustrací trvala několik měsíců. Obrázky jsou tvořeny technikou koláže z ručně kolorovaných papírů, které vyráběla výtvarnice a to v souladu s principy udržitelnosti a environmentální zodpovědnosti. Titulky a některé z nápisů u jednotlivých kapitol jsou ručně psané. Při tvorbě ilustrací ale ilustrátorka použila i další techniky, jako je dokreslovaná koláž či technika lidových vystřihovánek z barevného papíru. Ty přidávají folklorní efekt a vizuální pestrost výtvarného zpracování.