Tento multikulturní program obsahuje 10 samostatných témat týkajících se národnostních menšin v ČR s nahlédnutím do tradiční kultury většinové společnosti. Každé téma obsahuje výtvarnou dílnu se škálou označující její náročnost. Dílny mají obrázkový návod a většinou i videonávod. Dále obsahují krátké faktické informace a úkoly. Je jen na vás, která témata a v jakém pořadí si vyberete a vyzkoušíte.
Doporučujeme začít prvním tématem (list 1), které přibližuje pojem národnostní menšiny, nebo listem zaměřeným na konkrétní menšinu, kterou máte ve svém kolektivu zastoupenou.
Tento program můžete kombinovat s dalšími vzdělávacími materiály Spolku Zaedno, včetně časopisu Kamarádi a kvízů a her zaměřených na poznávání různých kultur a jazyků, které najdete na tomto webu.
Tento materiál byl vytvořen v roce 2026 a byl Finančně podpořeno Magistrátem hlavního města Prahy a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Výzvy Podpora vzdělávacích aktivit národnostních menšin.
Zde si můžete stáhnout celý materiál včetně společné metodiky, nebo dále pak pracovní listy k jednotlivým národnostním menšinám.
Národnostní menšiny žijí vedle většinové společnosti. Jedná se o české občany, kteří se hlásí k odlišné národnosti. V České republice je 15 oficiálně uznaných národnostních menšin: běloruská, bulharská, gruzínská, chorvatská, maďarská, německá, polská, romská, rusínská, ruská, řecká, slovenská, srbská, ukrajinská a vietnamská.
Vietnamská národnostní menšina patří mezi největší menšiny v České republice a jako jediná je čistě neevropská. Počet lidí vietnamského původu v Česku se odhaduje na více než 60 tisíc. Nejvíce jich žije v Praze a dalších velkých městech, kde se významně podílejí na obchodním i kulturním životě.
Romská národnostní menšina patří k nejpočetnějším v České republice. Žije zde kolem 250 tisíc Romů. Romové žijí po celé republice, nejvíce ve větších městech a průmyslových regionech. Romská kultura, jazyk, hudba i tradice jsou významnou součástí kulturní rozmanitosti naší země.
Polská národnostní menšina patří mezi významné menšiny v ČR. Nejvíce Poláků žije v oblasti Těšínského Slezska na severovýchodě Moravy a ve Slezsku, zejména na Karvinsku a v okolí Českého Těšína. Mluví se zde nářečím „po naszymu“. V regionu je mnoho polských škol, institucí a spolků.
Chorvatská národnostní menšina je menší. Hlásí se k ní přibližně 1 500 obyvatel – nejvíce na jižní Moravě. Chorvaté si udržují své lidové tradice a jazyk. Pořádají tradiční a kulturní události. Nejznámější jsou slavnostní hody Kiritof, kdy i ten nejchudší člověk ve vesnici si musí dopřát něco dobrého k jídlu.
Německá národnostní menšina je tradiční menšina a hlásí se k ní 25 tisíc obyvatel. Nejvíce jich žije v pohraničních oblastech, zejména v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. Němčina byla po staletí jedním z nejrozšířenějších jazyků na našem území a běžně se používala vedle češtiny.
Bulharská národnostní menšina je menší. Hlásí se k ní přibližně 7 tisíc obyvatel, ale Bulharů je v ČR více. Nejvíce jich žije v Praze, Brně a dalších větších městech. V Praze je bulharská škola. Na Moravu přicházeli především ve 20. století a věnovali se pěstování zeleniny, sazenic a ovoce.
Ruská národnostní menšina patří mezi středně velké menšiny. Hlásí se k ní přibližně 35 000 příslušníků. Historie ruské komunity v Česku sahá do období po ruské revoluci v roce 1917, kdy do tehdejšího Československa přišli ruští emigranti. V Česku vycházejí časopisy a knihy v ruštině.
Slovenská národnostní menšina je nejvýznamnější menšinou, protože jsme až do roku 1992 tvořili společný stát. Odhaduje se, že v Česku žije kolem 400 000 Slováků. Čeština a slovenština jsou si natolik blízké, že si rozumíme i bez překladu. Slováci jsou přirozenou součástí života v Česku.
Češi jsou v České republice nejpočetnější skupinou a tvoří většinu oproti ostatním národnostem. Češi jsou šikovný národ – lidová přísloví říkají „chytré české hlavičky“ a „zlaté české ručičky“. Také jsou velmi hudebně nadaní – téměř každý umí hrát na nějaký nástroj, proto se říká „Co Čech, to muzikant“.
